Více peněz, více masa: Obyvatelé bohatých zemí konzumují více masa
Tým vědců z univerzity v australském Perthu zjišťoval, jak se od počátku tisíciletí vyvíjela globální spotřeba masa. Analýza dat ze 35 států ukázala, že jeho zkonzumované množství je úměrné ekonomické úrovni dané země
Konkrétně se badatelé zaměřili na to, jak obliba masa koreluje s příjmy – jinými slovy, jestli si ho obyvatelé „bohatších“ států s vyšším hrubým domácím produktem dopřávají častěji. Daný předpoklad se sice potvrdil, ale zároveň se ukázalo, že křivka nestoupá donekonečna. Ze statistik vyplynulo, že s rostoucím průměrným příjmem se plynule zvyšuje rovněž spotřeba masa. Jakmile však úroveň HDP na hlavu dosáhne 40 tisíc dolarů, začne konzumace stagnovat bez ohledu na to, jak nadále „vzkvétá“ hospodářství. Do takového bodu se však ze všech sledovaných zemí dostalo pouze šest; zbylých 29 lze tudíž v oblasti spotřeby živočišných produktů označit za „rozvojové“. (Pro představu, průměrná výše HDP na hlavu se v Evropské unii pohybuje kolem 34 tisíc dolarů.)
Třetina všech emisí
V naprosté většině světa tak obliba masa od roku 2000 neustále roste: Podle závěrů studie ho každý obyvatel planety v roce 2019 spořádal o 4,9 kilogramu víc než před dvaceti lety. V některých státech – například v Peru, v Rusku či Malajsii – se jeho konzumace za uvedený časový úsek dokonce zdvojnásobila. Na jednoho člověka v současnosti připadá 34 kilogramů masa za rok, z čehož necelou polovinu představuje drůbeží, následováno vepřovým a hovězím.
TIP: Průměrný Čech zkonzumuje 813 kilogramů potravin ročně
Vědci ovšem poukazují na značný nepoměr mezi našimi chuťovými nároky a dopadem na životní prostředí. Zatímco lidské osídlení zaujímá přibližně 1 % pevniny, pastviny pro hospodářská zvířata tvoří až 27 %, tedy čtyřikrát víc než zemědělská půda. Podle nejnovější studie odborníků z univerzity v britském Leedsu zodpovídá živočišná produkce za celou třetinu globálních emisí skleníkových plynů.
