Velkolepí mroži lední: (Ne)snadná kořist ledních medvědů
Mroži lední jsou jedněmi z největších ploutvonožců. Předčí je pouze oba druhy rypoušů, jejichž samci ve výjimečných případech přesahují hmotnost tří tun
Ačkoli se mroži (Odobenus rosmarus) nemohou s rypouši pokud jde o hmotnost měřit, tunu až jeden a půl tuny těžcí samci rozhodně budí úctu. O to víc, když si člověk uvědomí, že jejich kly, sloužící mimo jiné k obraně proti predátorům, jsou až metr dlouhé a bezmála pět kilo těžké. Kvůli klům byli mroži mezi 18. a polovinou 20. století bezmála vyhubeni. Ačkoli se jejich populace za posledních 50 let vzpamatovaly, přesné aktuální stavy nejsou zoologům známy. Podle studie vědců z Kanadské královské geografické společnosti (The Royal Canadian Geographical Society) čítá současná populace mrožů okolo 250 tisíc jedinců. Mrožů ledních je pak podle odhadů jen asi 20 tisíc.
(Ne)snadná kořist
Vedle člověka a klimatických změn jsou jedinými nepřáteli těchto zvířat kosatky a lední medvědi. Oba predátoři se ovšem vyhýbají konfrontaci s dospělými jedinci a zaměřují se v prvé řadě na mláďata.
Lední medvědi mají různé taktiky lovu. Mroži jsou velmi společenská zvířata a často odpočívají v početných shlucích. Medvěd se snaží takovou pokojnou skupinu překvapit a vyplašit. V nastalé skrumáži může dojít ke zranění i smrti menších a slabších jedinců, které medvěd bez námahy zkonzumuje.
TIP: K čemu je kosatkám dobrá menopauza?
Druhá medvědí taktika spočívá v odříznutí osamoceného mrože od únikové cesty pod vodní hladinu. I zraněný mrož je ovšem pro ledního medvěda hrozivý protivník a případné boje bývají dlouhé a vyčerpávající. Dokonce byly zaznamenány případy, kdy se medvěd zraněnému mroži nakonec raději klidil z cesty. Zápasy mrože s kosatkou jsou k vidění nesmírně vzácně, ale odborníci věří, že někdy se mroží samci dokáží útoku mnohem většího kytovce ubránit.
