Velké solné jezero je před zhroucením: Milionům lidí hrozí otrava jedovatým prachem
Největší slané jezero na západní polokouli je podle vědců těsně před kolapsem. Na vině je nadměrná spotřeba vody. Podle badatelů hrozí dalekosáhlé ekologické, ekonomické a zdravotní následky.
V období pleistocénu pokrývalo část území dnešních amerických států Utah, Idaho a Nevada jezero Bonneville. V časech svého maxima, přibližně před 18 tisíci lety, bylo až 300 metrů hluboké a pokrývalo plochu okolo 51 tisíc kilometrů čtverečních. Dnes po něm zůstalo Velké solné jezero v Utahu, největší jezero se slanou vodou na západní polokouli, několik menších jezer a solné pustiny známé jako Great Salt Lake Desert.
Bohužel jak se ale zdá, ani současná jezera v této vyprahlé krajině nečeká nikterak zářná budoucnost. Podle ekologů a ochránců přírody je Velké solné jezero na pokraji zhroucení. Čerstvá zpráva varuje, že by mohlo kompletně zmizet během pouhých 5 let, přičemž po něm zůstanou jen slané pustiny, podobné krajině Great Salt Lake Desert. Pokud dojde ke kolapsu Velkého solného jezera, bude to podle badatelů mít dalekosáhlé ekologické, ekonomické a zdravotní následky.
Závod s časem
Solné jezero je domovem přibližně 10 milionů stěhovavých ptáků, je ale důležité i pro ekonomiku Utahu – roční ekonomický přínos jezera se odhaduje na zhruba 2,5 miliardy dolarů a nezanedbatelný je i jeho přínos pro místní klima. Jak uvádějí badatelé, Velké solné jezero ztratilo od roku 1850 73 procent objemu vody a 60 procent rozlohy vodní plochy. V současnosti je jeho hladina 5,8 metru pod svou přirozenou průměrnou úrovní.
Hlavní příčinou klesající hladiny vody je její nadměrná spotřeba, především pro potřeby zemědělství. Zdejší pěstitelé vojtěšky spolykají na zavlažování polí až 74 procent spotřebovávané vody. Má-li být jezero zachráněno, musí podle odborníků celkové využití jeho vody urychleně klesnout o 30 až 50 procent. Pokud nebudou přijata rychlá opatření na záchranu jezera, hrozí, že se již v roce 2024 dostane do bodu, ze kterého již nebude návratu.
Toxický prach
„Zhroucení Velkého solného jezera ovlivní celou Severní Ameriku. Jeho definitivní ztráta by byla globální tragédií,“ varuje vedoucí týmu Benjamin Abbott z Univerzity Brighama Younga. „Je třeba zatáhnout za záchrannou brzdu. V loňském roce byly schváleny návrhy zákonů, které představují pro jezero naději z dlouhodobého hlediska, nyní ale potřebujeme přidat rychlé nouzové řešení,“ dodává Abbott.
TIP: Znovuzrození Aralského moře: Podaří se zvrátit katastrofu způsobenou člověkem?
Vysychající jezero představuje i obří zdravotní riziko – dno jezera podle vědců obsahuje toxický prach plný nebezpečných kovů a metaloidů – antimonu, mědi, zirkonia a arsenu, které by mohl vítr roznést do širokého okolí. Prach z Velkého solného jezera už byl zaznamenán v jižním Utahu a Wyomingu. Vdechování těchto látek podstatně zvyšuje riziko vzniku astmatu, bronchitidy, srdečních chorob a rakoviny.
Srovnání rozlohy Velkého solného jezera v letech 1984 a 2018. K výraznému zrychlení vysychání došlo podle vědců až po roce 2020. (foto: Wikimedia Commons, Benjamin J. Burger, CC BY-SA 4.0)
