Vědci detailně prozkoumali záhadné zdobené lebky z Blízkého východu
Turečtí vědci detailně prozkoumali zvláštní – tisíce let staré zdobené lebky, které archeologové již 70 let objevují v různých koutech Blízkého východu.
Přibližně před 9 tisíci lety, v období takzvaného prekeramického neolitu, se na Blízkém východě mezi nejstaršími zemědělci objevil pozoruhodný zvyk zdobení lebek. První takovou lebku objevila v Jerichu v roce 1953 archeoložka Kathleen Kenyonová, další podobné pak vědci nalezli poblíž jordánského Ammánu nebo v Tell Ramad v Sýrii. Pro tyto lebky jsou typické jejich výrazně zbarvené sádrové masky, oční důlky zakryté mušlemi a další zdobení.
Archeologové si nejsou jisti, k jakému účelu tyto lebky sloužily. Zřejmě šlo o nějaký druh rituálu či uctívání předků, přičemž lebky měly svou úpravou a zdobením připomínat živého člověka. Nedávno se je vědci rozhodli prozkoumat pomocí pokročilých zobrazovacích a analytických metod.
Analýzy rituálních lebek
Bioarcheolog Ali Metin Büyükkarakaya z turecké Univerzity Hacettepe a jeho spolupracovníci prostudovali celkem sedm zdobených lebek, které pocházejí z turecké lokality prekeramického neolitu Tepecik-Çiftlik.
Podařilo se jim prokázat, že lebky pocházejí od šesti mladých lidí a jednoho dítěte, což naznačuje, že ve výběru mohl hrát svou roli věk. Podobně jako v případě dalších lebek, byly i lebky z Tepecik-Çiftliku nejprve zbavené měkkých tkání, opatřené vrstvou materiálu a vyzdobené řadou pigmentů. Vědci identifikovali různá barviva včetně azuritu a goethitu, což jim zřejmě mělo dodat dramatičtější vzhled.
Přestože lebky z Tepecik-Çiftliku postrádají mušle v očních důlcích, autoři studie jsou přesvědčeni, že jde o stejný druh rituálních úprav jako u lebek nalezených na jiných místech. Závěry svého výzkumu vědci publikovali v odborném časopisu Journal of Archaeological Science: Reports.
Nejpřekvapivějším zjištěním nového výzkumu je, že lebky z Tepecik-Çiftlik jsou o několik set let starší než hroby, v nichž byly nalezeny. Zřejmě tak byly uctívány či nějakým jiným způsobem využívány dlouhou dobu, než byly pohřbeny. Tomu odpovídají i zjištění, že výzdoba lebek byla několikrát opravována.
Přestože výzkum prozradil řadu zajímavých skutečností, Büyükkarakaya a jeho kolegové upozorňují, že stále s jistotou nevíme, proč byly lebky zdobeny a k jakým účelům je lidé v minulosti používali.
