Ve Švédsku se podařilo objevit 40 skalních rytin starých asi 2 700 let

Na švédské lokalitě Tanum, známé skalními rytinami, bylo před pár týdny nalezeno 40 nových petroglyfů. Archeologický výzkum je v plném proudu

01.06.2023 - Stanislav Mihulka



Oblast Bohuslän na jihozápadě Švédska je již známá skalními rytinami. Nejslavnějšími z nich jsou petroglyfy v Tanum poblíž vesnice Tanumshede, které jsou pod názvem Skalní rytiny v Tanum památkou Světového dědictví UNESCO. Archeologové, které vedl Martin Östholm, projektový manažer nadace Foundation for Documentation of Bohuslän's Rock Carvings, v tomto místě nedávno zaznamenali další významný objev.

Na strmé stěně zdejších žulových skal badatelé nalezli začátkem května asi 40 doposud neznámých petroglyfů – obrazů na skále vytvořených v pravěku nebo v pozdějších dobách opracováním povrchu kamene řezáním, dlabáním, tesáním, obrušováním nebo malbou. Nejčastěji kombinací těchto technik. Podobně jako u dřívějších nálezů, i tyto nově objevené znázorňují lidské postavy, zvířata a lodě. Nalezené petroglyfy pocházejí podle archeologů z doby bronzové a jejich stáří je zhruba 2 700 let. Zdejší skály byly v té době obklopené mořem a lidé podle všeho vytvářeli rytiny z paluby člunu.

Graffiti doby bronzové

Tentokrát nešlo o překvapivý nález, protože tým cíleně pátral po doposud neznámých skalních rytinách. Jedna skála přilákala jejich pozornost. Když odstranili mechový pokryv, objevily se před nimi zmíněné petroglyfy. Skála je natolik strmá, že vědci potřebovali k jejímu průzkumu lešení.

Největší z nově objevených rytin představuje loď a na délku měří zhruba čtyři metry. Další petroglyfy měří mezi 30 a 40 centimetry. Podle Martina Östholma lidé zřejmě vytvářeli tyto rytiny pomocí tvrdých kamenů, jimiž odkryli světlou vrstvu, která se nachází pod povrchem skály. Díky tomu jsou objevené petroglyfy velmi nápadné. Dává jim to velkou estetickou hodnotu a musely být viditelné i na značnou vzdálenost. 

TIP: Záhada dávného íránského petroglyfu: Kde se vzal Kudlančí muž?

Archeologové si nejsou jistí, co bylo důvodem k vytvoření takových rytin. Jednou z možností je, že jde o označení vlastníka zdejšího území. Také  není jasné, co přesně rytiny vlastně znázorňují. James Dodd z dánské Aarhuské univerzity a švédského muzea Tanums Hällristningsmuseum se domnívá, že by mohlo jít o vyjádření příběhu. Výzkum nových rytin je každopádně v plném proudu a snad se o nich časem dozvíme víc.
 


Další články v sekci