Vážné varování: Na Zemi jsme překročili již šest z devíti červených linií
Nová vědecká studie přináší „komplexní zdravotní prohlídku planety Země“. Její výsledky bohužel nejsou nikterak povzbudivé.
V roce 2009 spatřila světlo světa komplexní studie, která popisovala devět vzájemně propojených environmentálních oblastí, majících zásadní dopad na životní prostředí. Studie vzbudila značný ohlas, neboť vědci v ní poprvé kvantifikovali faktory ovlivňující obyvatelnost naší planety. Vedle dnes již široce diskutovaných úrovní oxidu uhličitého v atmosféře studie mapovala například dopady ztráty biologické rozmanitosti, míru chemického znečištění, změny ve využívání půdy a sladké vody nebo třeba rozložení dusíku a fosforu v půdě.
Zásadním sdělením studie z roku 2009 ale bylo, že žádná z popisovaných environmentálních oblastí nestojí izolovaně. Změny ve využívání půdy mohou ovlivnit biologickou rozmanitost a oxid uhličitý zase ovlivňuje mimo jiné acidifikaci oceánů. „Je to jako krevní tlak,“ říká vědkyně z Kodaňské univerzity Katherine Richardsonová. „Pokud máte vyšší krevní tlak, automaticky to neznamená, že dostanete infarkt. V každém případě se tím ale riziko infarktu zvyšuje a je proto žádoucí, toto riziko snižovat.“
Nyní mezinárodní tým vědců na práci svých kolegů navázal a v některých ohledech ji zpřesnil. Výsledek studie, zveřejněné v odborném časopise Science Advances, je ovšem prakticky stejný jako v roce 2009 – podle badatelů jsme již překročili šest z devíti planetárních limitů. V některých oblastech významně.
Nad limitem
Mezi nejvíce znepokojující zjištění patří podle vědců pohyb a rozložení fosforu a dusíku v půdě. Fosfor i dusík jsou široce používány jako součást hnojiv a volně unikají do ekosystémů. Výsledkem je častější výskyt sinic a řas na vodních plochách. Podle vědců dnes množství lidmi uvolňovaného fosforu a dusíku do životního prostředí dalece překračuje hraniční limity. Podle Organizace OSN pro zemědělství a výživu je každý rok do půdy vpraveno trojnásobné množství dusíku, než je bezpečná hodnota.
Další výrazně překročenou hranici představuje koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře, která je nyní 417 ppm (částic na jeden milion), zatímco v době před průmyslovou revolucí to bylo (podle odhadů) okolo 280 ppm. Za bezpečnou hranici přitom vědci považují 350 ppm, která ale byla překročena již v roce 1987.
Velmi podobně badatelé hodnotí i míru rovnováhy slunečního záření, které naše planeta přijímá, ve srovnání s energií, kterou planeta ztrácí. Podle vědců na obou frontách v současnosti operujeme mimo doporučené limity.
Výzkumníci dále upozorňují na snižující se biodiverzitu, zamoření plasty a ztrátu lesního porostu. Všechny tyto faktory se podle vědců významným způsobem negativně podepisují na životním prostředí. Zhoršení stavu spatřují vědci také ve způsobu, jakým nakládáme s povrchovou vodou i jejími podzemními zásobami.
TIP: Země je pravděpodobně schopna účinné regenerace, pokud k ní dostane příležitost
Jediné tři oblasti, ve kterých jsme zatím nedosáhli mezních hodnot, jsou podle vědců stav okyselování oceánů, zatížení antropogenním atmosférickým aerosolem (kouř, popílek, zplodiny) a poškozování ozónové vrstvy. Pouze u poslední oblasti jde ale o pozitivní důsledek lidského zásahu – omezení látek, které ozónovou vrstvu poškozují. Úroveň okyselení oceánů se limitu nebezpečně blíží a úrovně atmosférického aerosolu překračují tuto hranici regionálně.
Popisované červené linie nepředstavují podle vědců nevratné body zlomu, po kterých by měl následovat rychlý kolaps. Jde ale o mezní hodnoty, po jejichž překročení výrazně stoupají rizika zásadních změn ve fyzikálních, biologických a chemických systémech podpory života na Zemi.