Václav Mrázek: Jeden z nejhorších sériových vrahů v dějinách Československa
Pokud by se dělal pomyslný žebříček největších sériových vrahů z Čech, Moravy a Slezska, první místo by zřejmě patřilo Václavu Mrázkovi. Muži, který v padesátých letech minulého století zavraždil za necelých pět let sedm žen. Čtyři další se zabít pokusil a dalších šestnáct jich znásilnil.
Václav Mrázek se narodil v roce 1925 v početné rodině mezi jedenáct sourozenců. Vychodil pouze pět tříd základní školy a odmalička ho vychovávali starší bratři podle zásady „kdo chce jíst, musí krást“. Před soudem tak poprvé stanul už ve svých šestnácti letech a vyslechl si podmínku za krádež. O deset let později se z člověka, kterého lidé z okolí popisovali spíše jako slušného a pracovitého podivína, stane vraždící monstrum s pozoruhodným výčtem psychických odchylek. Znalci ho označili za sadistu se sklonem k nekrofilii, pedofilii, zoofilii a fetišismu.
Přestože Mrázkova družka Augusta Kargerová tvrdila, že žije s impotentem a soulož si musí alespoň jednou za měsíc vynutit, první obětí byla teprve patnáctiletá pasačka krav Hana Chloubová. Mrázek na ni narazí 22. srpna 1951 při vyjížďce na kole u obce Drahonice na Lounsku. Zatímco si dívka čte knihu, vrah se k ní plíží lesíkem, kde cestou vezme do ruky mohutný klacek. Poté jí třemi údery prorazí lebku, strhne z ní šaty a znásilní ji. Ještě předtím jí zakryje hlavu kusem látky. Nesnáší totiž pohled na krev. Jakmile dosáhne orgasmu, bez výčitek svědomí odtáhne tělo do blízkého křoví a zkrvavený vražedný nástroj hodí do řeky Ohře.
Kolotoč se rozjíždí
Zatímco u první vraždy jednal Mrázek pudově, na druhou už se připravil. V kapse ho hřeje pistole Walter ráže 7,65 milimetrů. Je neděle 16. září 1951 a Mrázek jede opět na projížďku z chomutovského bytu do okolí. Cestou potkává mnoho mladých žen, ale všechny mají vedle sebe doprovod. „Při pohledu na ně jsem počal pociťovat silné pohlavní vzrušení, které se projevovalo i návaly krve do hlavy a později bolestmi hlavy,“ popsal Mrázek po čase u soudu.
Mezi obcemi Jirkov a Kyjice náhle spatří osamělou ženu. Jde přímo proti němu. Jmenuje se Bronislava Pajůrková a je jí třicet dva. „Začala mě silně bolet hlava, nervy mi pracovaly, a v tom jsem musel vystřelit,“ uvedl po letech do protokolu.
Rána z revolveru se nese večerem tak silně, že se jí Mrázek poleká. Ale jen na chvíli. Vzrušení je silnější. Mrtvolu odtáhne ze silnice k řece Bílině, automaticky z ní stahuje šperky, rve z těla šaty, hází je do vody a za pár minut je uspokojen. Pak popadne tělo oběti a hodí je do řeky. Sedá na kolo a mizí ve tmě.
Druhá vražda je podobná.
Je 1. června 1952 a v hospodě v Hořenci u Chomutova právě končí zábava. Domů míří také šestnáctiletá Marie Dvořáková. Po silnici se trousí zamilované dvojice, které se tu a tam vytrácejí do křoví. Najednou je Dvořáková na cestě sama. Přímo proti ní jede Mrázek. Zamíří a střelí ji chladnokrevně přímo do hlavy. Vrah sesedá z kola a táhne nehybné tělo do pole. Nožem rozřízne oběti šaty a do kůže přitom vyřeže kříž. Po nálezu těla začíná Chomutovskem obcházet strach. Ženy se bojí chodit samy z odpolední směny, musí je doprovázet muži. A Mrázek si dává na dva roky s vražděním pokoj.
Příliš jasná vizitka
Za svým chlapcem spěchá 14. července 1954 sedmnáctiletá dívka. Snaží se jít rychle a vyhýbat se blátu, které je všude kolem. Najednou spatří muže v kabátě. Za pár vteřin leží zastřelená v bahně. Mrázek znovu útočí a opět souloží s mrtvým tělem. Smrt Jiřiny Helmichové však tentokrát pomůže kriminalistům. V blátě nalézají stopy vrahových bot. A nejen to. Zvrácený vrah nechal na místě i otisk nohou. Antropolog změří vzdálenost od chodidla ke kolenům a pomocí tabulek zjišťuje, jak by měl vrah vypadat. Je to střízlík, má 165 centimetrů a vážit by měl kolem pětašedesáti kilogramů.
Letní srpnový večer roku 1955 si procházku po Chomutově užívá mladý milenecký pár. V tu chvíli se po opuštěném městě prochází i Mrázek pohrávající si v kapse s revolverem. Vycítí šanci a tělem mu projede mrazivé vzrušení. Nejprve zamíří na Trlifaje, kterého napotřetí skolí k zemi. Dufková se snaží utéct, ale boty na vysokých podpatcích se zapichují do blátivé cesty. Mrázkovi stačí jeden výstřel. Než dívku zneužije, sebere oběma obětem cennosti. Z kapes mladíka dokonce vyloví drobné, které si pečlivě nasype do své peněženky.
Mrázek potřebuje další peníze, proto se 9. listopadu 1955 vydává do Svinařova u Kladna. Ví, že v domě jeho nadřízeného mohou být tisíce. Ještě než vejde v noci do domu, vezme sekeru zaseknutou do špalku. Při prohledávání stavení ho vyruší Alžběta Beranová. Mrázek útočí sekerou přímo na hlavu. Beranová ale není mrtvá a vyráží do ložnice varovat vnučku, holčičku Jarmilu. Když ji probudí, Mrázek Beranovou udeří podruhé. Zatímco žena chroptí na posteli, vytáhne z postele dívku a chce, aby mu řekla, kde jsou peníze. Jarmila však o úsporách nemá zdání. Pláče, naříká a prosí. To Mrázka vzruší a dívku znásilní.
K dopadení pomohla náhoda
Policisté vyslechli na pětadvacet tisíc svědků, ale stále neměli chomutovského fantoma za mřížemi. Psal se březen 1957 a Mrázek se živil jako lázeňský pracovník na dole Nejedlý 1. Mimo jiné tam uklízel v šatnách, kde rovněž kradl. Tam ho také jeden z horníků přistihl. Pozdější domovní prohlídka Mrázkova bytu odhalila revolver Walter a následná balistická expertiza potvrdila, že se jedná o vražednou zbraň.
TIP: Sériový vrah Ed Gein: Kdo byl skutečný Buffalo Bill z Mlčení jehňátek?
Mrázek se pod tíhou důkazů před vyšetřovateli rozplakal a ke všem činům se přiznal. Soud mu následně prokázal sedm vražd, šestnáct případů pohlavního zneužití a znásilnění. Kromě toho byl souzen za 33 krádeží vloupáním, 12 krádeží spodního prádla, 16 krádeží domácích zvířat, 6 krádeží bicyklů. Rozsudek ho pak vinil celkem ze 127 trestných činů. Za ty nejtěžší dostal výjimečný trest. 30. prosince 1957 ho v pankrácké věznici kat oběsil.
