V jihoafrické jeskyni byly objeveny nejstarší hroty otrávené směsí jedů
Sedm tisíc let stará stehenní kost antilopy z Krugerovy jeskyně obsahuje tři hroty šípů a organický materiál, který ukazuje na nejstarší známé použití směsi různých rostlinných šípových jedů.
V roce 1983 byla během archeologických vykopávek v Krugerově jeskyni v pohoří Magaliesberg nalezena mimo jiné stehenní kost pocházející z antilopy. Ukázalo se, že kost je stará asi 7 000 let a jsou do ní zabodnuté tři hroty šípů. Nález se pak ocitl na dlouhou dobu v depozitáři katedry archeologie Univerzity Witwatersrandu. Vědci se o dotyčnou kost začali opět zajímat v roce 2022. Dostal se k ní i Justin Bradfield z Univerzity v Johannesburgu se svými kolegy, kteří prozkoumali chemické složení materiálu na hrotech. Ukázalo se, že tento materiál obsahuje nejméně dva (možná i tři) různé rostlinné jedy. Podle vědců jde o nejstarší známý příklad použití směsi toxinů jako šípového jedu.
Nejstarší šípová směs
Analyzovaný materiál obsahuje silné srdeční glykosidy strofantidin z rostliny rodu krutikvět (Strophanthus) nebo dalších rodů a digitoxin, u něhož není jasné, z jaké rostliny pocházel. Vyskytuje se například u náprstníků (Digitalis), které ale rostou spíše v severní Africe a dále na sever.
Pro vědce byl velmi zajímavý nález kyseliny ricinolejové, což je mastná kyselina obsažená v semenech skočce (Ricinus). Sama o sobě není toxická, ale její přítomnost ukazuje na možné použití jedu ze skočce, který by v takovém případě obsahoval bílkovinný toxin ricin a další toxiny. Výzkum publikoval odborný časopis iScience.
Rozhodně nejde o nejstarší použití jedu při lovu vůbec. To je mnohem starší, možná staré stejně jako samotný vynález projektilů, tedy vystřelovaných šípů a šipek, zhruba před 60 až 70 tisíci let. Použití směsi dvou a více jedů ale podle Bradfielda představuje významný milník, který ukazuje na rozvinuté kognitivní i odborné znalosti tehdejších lidí.
