V atmosféře nebezpečně stoupá koncentrace přehlíženého oxidu dusného
Množství oxidu dusného v atmosféře se mezi lety 1980 a 2020 zvýšilo asi o 40 procent. Jde přitom o velmi účinný skleníkový plyn a také hrozbu pro ozonovou vrstvu.
Oxid dusný, známý také jako rajský plyn, se používá coby anestetikum, hnací plyn pro výrobu šlehačky nebo jako součást raketového paliva. Je to ale také skleníkový plyn, mnohem účinnější a nebezpečnější než oxid uhličitý. Jeho podíl na globálním oteplování není tak velký, protože je v atmosféře mnohem vzácnější. To se ale postupně mění.
Oxid dusný je v porovnání s oxidem uhličitým téměř 300krát účinnější ve vytváření skleníkového jevu. V současné době přitom asi 40 procent oxidu dusného v atmosféře pochází z lidské činnosti. Téměř tři čtvrtiny lidmi vyvolaných emisí oxidu dusného má na svědomí používání dusíkatých hnojiv v zemědělství, zbytek zahrnuje spalování některých fosilních paliv, rozklad odpadů nebo třeba chemický průmysl. Aby toho nebylo málo, oxid dusný je dnes rovněž největší hrozbou pro ozonovou vrstvu.
Problém s rajským plynem
Mezinárodní tým odborníků nedávno v odborném časopisu Earth System Science Data zveřejnil zprávu, která mapuje koncentrace oxidu dusného v atmosféře v průběhu posledních desetiletí. Podle této zprávy se hnojení, které potřebujeme pro udržení potravinové bezpečnosti, stává jedním z hlavních zdrojů skleníkových plynů. Největšími producenty oxidu dusného ze zemědělství jsou Čína, Indie, Spojené státy, Brazílie a Rusko.
Asi nejvíce zneklidňujícím zjištěním je, že od roku 1980 do roku 2020 se množství oxidu dusného v atmosféře zvýšilo o 40 procent. V posledních letech jde o přímo raketový nárůst a zlepšení zatím není na obzoru. Evropa sice své emise oxidu dusného za uvedené období omezila o 31 procent, je ale v tomto ohledu výjimkou. Rozvíjející se ekonomiky Východu Evropu v těchto emisích hravě předběhnou.
Kvůli složitým vztahům mezi poptávkou po potravinách, zemědělstvím a globálním oteplováním je řešení problému s oxidem dusným snad ještě komplikovanější než v případě oxidu uhličitého a metanu. Vědci proto hledají efektivnější postupy pro využívání hnojiv v zemědělství, což by mohlo snížit emise rajského plynu, aniž by to ohrozilo výnosy plodin.
Nejčastější zdroje oxidu dusného
- Mikrobiální procesy v půdě a vodě
- Biologické procesy v oceánech
- Používání dusíkatých a organických hnojiv v zemědělství
- Chemický průmysl
- Spalování fosilních paliv a biomasy
