Vítejte v mikrokosmu: Modelové a modelky hmyzí říše
Zatímco obvykle hledáme inspirující krásu ve výstavních síních či třeba na hvězdném nebi, jednu z nejnádhernějších „galerií“ máme přímo před očima. K jejímu odhalení je často třeba speciální technika a trpělivost, ale odměna rozhodně stojí za to
Kudlanka nábožná, která si na snímku majestátně osedlala hlemýždě, se podle slov fotografa vozila na ulitě deset minut, načež zmizela v nedalekém křoví. Její povoz prý při nasednutí zeleného pasažéra zachoval klidnou hlavu a bez ohledu na nový náklad ze své původní trasy neuhnul.
Podle vědců z Columbus State University dokážou některé mravenčí druhy přenášet náklad až 5 000× těžší, než je jejich vlastní tělo. Když tedy mravenec červený (nebo také ohnivý) zachycený na snímku narazil na housenku, nezaváhal a rozhodl se ji odnést do mraveniště – bez zjevné námahy ji přitom zvedl nad hlavu.
Příroda pomáhá kobylkám přežít díky přirozenému zbarvení v zelených či hnědých odstínech. Přesto se zhruba každý pětistý jedinec „vymkne kontrole“ a zamíří do života v růžové. Šance zahlédnout podobnou krásku je však i přes její odlišnost natolik malá, že se první exemplář podařilo zaznamenat až v roce 1887.
Motýlice jsou podřádem vážek: Po celém světě jich poletují bezmála tři tisíce druhů, přičemž v České republice se jich vyskytuje dvacet pět. Exemplář zachycený na fotografii se nevinně drží stébla trávy. Díky specifické stavbě těla však vypadá, jako by se snažil poněkud komicky ukrýt před nebezpečím.
Pro svou schopnost bodat opakovaně a bez sebemenších následků na vlastní zdraví (na rozdíl od včel, které po píchnutí umírají) patří vosy mezi skutečně neoblíbený hmyz. Dospělí jedinci se živí nektarem či sladkým ovocem. Vosí larvy jsou naopak dravé a dělnice pro ně musejí lovit například drobné mušky.
Ostnohřbetkovití jsou příbuznými cikád. Jejich těla se kroutí do nezvyklých tvarů, aby co nejlépe splývala s okolím. Tito živočichové sají ze stonků rostlin mízu, takže je lze považovat za škůdce. V současnosti známe přes tři tisíce druhů, přičemž pouhé tři žijí na území Evropy.
Moucha domácí, kterou na snímku pokrývají krůpěje vody, se označuje za nejrozšířenější hmyz planety. Vědci se domnívají, že se její předkové vznesli do vzduchu zhruba před 66 miliony let. Mouchy tak člověka obtěžují po celou dobu jeho vývoje – první primáti rodu Homo se na Zemi objevili asi před 2,8 milionu let.
