S rozumem a odvahou: 35 let existence Útvaru rychlého nasazení Policie ČR

Historie Útvaru rychlého nasazení sahá až do roku 1981. Tehdy vznikl jako reakce na vzestup terorismu (únosy letadel aj.) v Československé socialistické republice i jinde ve světě Útvar zvláštního určení. V gesci měl rovněž zatýkání zvlášť nebezpečných zločinců všeho druhu.

Červené barety

Jeho členové se rekrutovali zpravidla z řad výsadkových jednotek. Původně spadal pod Sbor národní bezpečnosti a byl několikrát přeorganizován. V roce 1985 došlo k jeho přejmenování na Odbor zvláštního určení (neoficiálně „červené barety“) a zařazení pod Vojska Ministerstva vnitra. Od poloviny 80. let se jeho kompetence rozšířily i na boj s oponenty režimu. K temnějším stránkám útvaru tedy patří logicky skutečnost, že zasahoval 17. listopadu 1989 proti demonstrujícím studentům v Praze na Národní třídě.

Výzbroj oddílu se v této době skládala ze samopalů vz.61 Škorpion, samopalů vz.58, odstřelovacích pušek SVDN – 1 Dragunov a několika typů pistolí. Členové jednotky měli k dispozici rovněž pušky vz.54 upravené dle potřeb odstřelovačů, brokovnice i vrhače granátů RV85. Po sametové revoluci a pádu socialistického zřízení v Československu změnil oddíl svůj název.

Nové jméno znělo Jednotka rychlého zásahu Federální policejní služby (JRZ FPS). Až do roku 1992 nosili jeho příslušníci barety zelené barvy. Po roce 1993 pak opět barety červené. Změny doznal i název - s rozdělením společné federace došlo k přejmenování jednotky na současné Útvar rychlého nasazení Policie ČR (URN či URNA). Její motto zní „S rozumem a odvahou“.

Vnitřní organizace 

Útvar se skládá ze tří sekcí. První sekce „rychlého nasazení“ bývá nasazována přímo do akce. Jedná se o známé policisty v černých kombinézách a kuklách se samopaly. Tento oddíl má tři zásahové skupiny (specialisté, pyrotechnici a výcviková skupina). Druhá sekce „speciálních služeb“ se skládá z odstřelovačů, spojařů, dokumentaristů, vyjednavačů a řidičů. Sekce č. 3 je „administrativně – logistická“ a patří pod ni sekretariát, právník a personální, organizační a materiálová skupina. Celkem se jedná o cca 100 osob.

Jednotka působí na celém území České republiky a je přímo podřízena policejnímu prezidentovi. O vyslání útvaru do akce rozhoduje policejní prezident se souhlasem ministra vnitra. Nasazení oddílu do akce má v kompetenci velitel,který je oprávněn nařídit provedení zákroku pod jednotným velením. Ředitelem Útvaru rychlého nasazení Policie České republiky je již od roku 1996 plukovník Libor Lochman. Zároveň je jedinou osobou z celé organizace, která nepracuje v utajení.

Mezinárodní spolupráce

Určitým vzorem pro URNA se po roce 1993 stala legendární jednotka SAS z Velké Británie. Společné cvičení absolvovala rovněž s Delta Force z USA či izraelskou organizací YAMAM. V rámci evropského projektu „Atlas“ kooperuje URNA s dalšími 32 speciálními policejními nebo protiteroristickými útvary ze všech 27 členských států Evropské unie.

Jedná se mj. o německý GSG – 9, francouzský GIGN a RA ID, italský GIS a NOCS, španělské GEO a také UEI, slovenský ÚOI a o mnoho dalších. Kontakty udržuje i s elitními oddíly Alfa a Vympel z Ruské federace. který je oprávněn nařídit provedení zákroku pod jednotným velením. Ředitelem Útvaru rychlého nasazení Policie České republiky je již od roku 1996 plukovník Libor Lochman. Zároveň je jedinou osobou z celé organizace, která nepracuje v utajení.

Určitým vzorem pro URNA se po roce 1993 stala legendární jednotka SAS z Velké Británie. Společné cvičení absolvovala rovněž s Delta Force z USA či izraelskou organizací YAMAM. V rámci evropského projektu „Atlas“ kooperuje URNA s dalšími 32 speciálními policejními nebo protiteroristickými útvary ze všech 27 členských států Evropské unie. Jedná se mj. o německý GSG – 9, francouzský GIGN a RA ID, italský GIS a NOCS, španělské GEO a také UEI, slovenský ÚOI a o mnoho dalších. Kontakty udržuje i s elitními oddíly Alfa a Vympel z Ruské federace.

Podmínky přijetí

Každý potencionální zájemce o zaměstnání v rámci 1. sekce Útvaru rychlého nasazení Policie ČR musí splňovat následující elementární předpoklady: věk nejméně 23 let, tři roky služby u Policie ČR (dnes již údajně pět let) plus odborné vzdělání a výcvik, minimálně středoškolské vzdělání, dobrý zdravotní stav a fyzická kondice, řidičský průkaz skupiny „B“ a schopnost plavat.

Pokud tyto předpoklady uchazeč splňuje, je poslán do samotného výběrového řízení, které má tři kola. V prvním kole projde komplexním lékařským vyšetřením zaměřeným na schopnost zvládat nadměrnou fyzickou zátěž. Následuje psychologické vyšetření (testová baterie v délce cca šest až osm hodin, odolnost vůči stresu, adaptabilita a schopnost týmové práce).

Poslední částí první fáze je test tělesné zdatnosti (běh 60 m, běh 5 000 m, kliky, shyby na hrazdě, sedy – lehy, plavání 400 m, šplh na laně 4,5 m, překážková dráha). Druhá část spočívá v šestidenních testech uchazečovy odolnosti. Orientuje se na hloubkovou prověrku fyzického a psychického stavu žadatele (chování v náročných podmínkách únavy a vyčerpání, fyzická a psychická odolnost vůči dlouhodobému stresu, rozhodování v kritických situacích, motivace a odhodlání).

Prověřovaná osoba musí absolvovat orientační pochody se zátěží, úkoly zaměřené na vytrvalost, speciální dovednosti, sílu a manuální zručnost. Rovněž je vystavena částečné spánkové deprivaci, která působí jako další stresový faktor. Protože se jedná o velmi náročné úkoly, je testovaná osoba průběžně kontrolována lékařem. Poslední fází výběrového řízení je pohovor s příslušnou komisí, která mj. zjišťuje uchazečovu motivaci. Žadatel je finálně přijat, pokud k tomu vydá pokyn ředitel URNA. V praxi uspěje zhruba 10 % ze všech kandidátů.

Trénink a nasazení

Členové Útvaru rychlého nasazení Policie ČR, kteří jsou určeni pro nasazení do akce, tráví většinu své pracovní doby rutinním, avšak velmi usilovným tréninkem. Kromě fyzických aktivit sloužících ke zlepšení celkové kondice jde zejména o umění sebeobrany. Dále se cvičí v oblasti takticko-speciální přípravy (zásahy v budovách, autech, letadlech…).

Nezbytností je rovněž zlepšování střeleckých dovedností. Jako profesionálové musí mít špičkové zbraně: pistole Glock 17, 26, samopaly Heckler & Koch MP 5, brokovnice Benelli M3 atd. Snipeři pak používají pušky mj. SIG Sauer 3000. URNA se pravidelně účastní simulovaných akcí (např. v srpnu 2011 v nemocnici v Praze-Motole, při které personál ohrožovali „teroristé“).

Skutečných zásahů je obvykle několik desítek ročně. Jednotka často pracuje jako ozbrojený doprovod kriminalistů z Úřadu pro odhalování organizovaného zločinu. Specialisté z URNA zasahovali např. v prosinci 2009 v Praze 4, kde lupič vzal dvě rukojmí.

I díky policejním vyjednavačům, kteří jsou v těchto chvílích obzvláště důležití, se celá akce obešla beze ztrát na životech. Někdy však asistují i u méně „militantních“ akcí. Kupříkladu v lednu 2012 doprovázeli údajný autoportrét Leonarda da Vinci při jeho převozu na zámek ve Zbirohu. URNA má za sebou i zahraniční angažmá v Afghánistánu, Iráku i Pákistánu.