Ústí nad Labem patřilo donedávna ve výrobě trpaslíků mezi světovou špičku
Sádroví trpaslíci patří mezi nejkontroverznější venkovní dekorace: Zatímco v některých zahradách se to jimi jen hemží, jinde jsou na ně přímo alergičtí. Jedno však zůstává jisté, a sice že se Česko v jejich výrobě dlouho řadilo ke světové špičce
Trpaslíkům se vždy připisovaly tak trochu nadpřirozené schopnosti, ostatně ne náhodou se objevují v tolika pohádkách či legendách. Už méně se ovšem ví, že nejproslulejší zahradní trpaslíci pocházejí z Ústí nad Labem. A těm prvním tam kolem roku 1873 vdechl duši jistý Ferdinand Mareš.
Desítky tisíc eur
Malí mužíčci opouštějící jeho keramickou továrnu tvořili už ve své době luxusní zboží a dnes jsou rozeseti po celém světě. Sběratelé je považují za „rolls-royce mezi trpaslíky“, ale v Muzeu města Ústí nad Labem se jich dochovalo jen pár. „Hodnota těch nejmenších se na sběratelských burzách pohybuje kolem tisíců korun. U středních verzí se dostáváme k desetitisícům, no a u největších, metrových figur jde sice také o desetitisíce, ovšem eur,“ popisuje ředitel ústeckého muzea Václav Houfek.
Z dochovaných výrobních katalogů na nás dnes vykukují klasičtí zahradní trpaslíci s hráběmi i mužíčci lelkující v trávě s neodmyslitelnou dýmkou. Ústečtí „rodáci“ se navíc objevují na nečekaných místech. „Několik Marešových trpaslíků najdeme třeba na přebalu první sólové desky George Harrisona z Beatles, který se nechal vyobrazit v jejich společnosti,“ připomíná Houfek.
Trpasličí ráj
Vizuální umělec Ondřej Brody s oblibou boří hranice a provokuje. Když tedy vyrazil do ulic německého lázeňského městečka Bad Ems po boku skutečného, živého „trpaslíka“, chtěl tak mimo jiné poukázat na nezdravé maloměšťáctví. „Lidé se na něj po očku dívali, ale dělali, že ho nediví. A pak se o tom bavili, často i dost nevhodným způsobem,“ popsal tehdy Brody.
TIP: Boty na celý život: Jak vzniká obutí na míru? A proč se šijí vždy rovnou dva páry?
Každopádně co se týče sériové výroby, bývalo Ústecko svého času doslova „globální velmocí“. O prvenství ho připravila až konkurence levné pracovní síly z Polska. Ani tamní trpaslíci by však nemohli vzniknout bez pryskyřice a barev, jež dodnes pocházejí převážně právě z českého Ústí.
Již praotec Čech…
Nanologie či cverkologie – tak znějí dvě označení pro obor, jenž se trpaslíky zabývá. Ústecký patriot Václav Houfek, kterému pidimužíci učarovali před dvanácti lety, však raději používá výraz „trpaslíkologie“. S cimrmanovským humorem pak sahá po prvních zmínkách o trpaslících na našem území až do Kosmovy kroniky: „Po příchodu praotce Čecha osadili naši předkové do půdy takzvané dědky. Šlo o vyřezávané dřevěné figury ochranných bůžků, většinou portréty předků, jimiž si přivlastnili zem, kde chtěli žít.“