Ukradená duše měst: Audiovizuální smog škodí lidskému zdraví
Panoptikum křiklavých a agresivních reklam, které znečišťují veřejný prostor, jsou velikostně nepřiměřené a mnohdy doprovázené ohlušující kakofonií zvuků. To je audiovizuální smog. Moderní města jsou jím doslova zaneřáděna.
Co je otravnější? Oslepující tiráda billboardů a reklamních tabulí vnucujících bezkonkurenční životní pojištění či nejlepší last minute dovolenou, nebo koncert různých zvuků doléhajících k našim uším ze všech světových stran? Na začátek si musíme ujasnit, co to vlastně audiovizuální smog je. Definice totiž není úplně jednoznačná.
Vizuální nepořádek
Vizuální smog se vztahuje k věcem, které narušují přirozenou a člověkem vytvořenou krajinu. Dobrým příkladem jsou billboardy, inženýrské sítě, ale i odpadky v koších. Agresivní reklamy vystavené na veřejných místech mají prokazatelně negativní vliv na zdraví a pohodu, protože způsobují únavu očí, rozptýlení a celkově nepříjemné pocity z pobytu v zastavěných městských prostorách.
Profesor na Zemědělské fakultě v polském Lublinu Szymon Chmielewski správně poznamenal, že „zatímco internetovou nebo televizní reklamu můžeme vypnout, tu venkovní nikoli, což činí z veřejného prostranství cennou komoditu pro inzerenty.“ Soukromě sponzorovanou veřejnou infrastrukturu tedy lze chápat jako „narušitele“ zasahujícího do kontroly nad veřejným prostorem a ovlivňujícího chování lidí a tok městského života. Schválně, co uvidíte jako první, když se venku rozhlédnete?
Když se podíváme kolem sebe…
První dojem z jakéhokoliv prostředí vzniká vizuálním zpracováním okolní krajiny. Indický výzkumník Milan Kumar Jana ve své studii Visual Pollution Can Have A Deep Degrading Effect On Urban And Suburban Community: A Study In Few Places Of Bengal, India, With Special Reference To Unorganized Billboards poznamenává: „Jedná se o konglomerát budov promíchaných s přírodním prostředím. Tato nerovnoměrnost vytváří vizuální znečištění, které ovlivňuje pohodu a kvalitu života komunity, snižuje estetickou přitažlivost, ekonomické zdraví a občanský smysl.“
To vyvolává psychickou averzi a ovlivňuje duševní a fyzické zdraví všech lidí v sousedství. Vizuální znečištění lze definovat jako neorganizované vyhazování odpadků, přehršel billboardů, kabelů, drátů, opotřebovaných budov, nahromaděných stavebních materiálů nebo graffiti, což ovlivňuje schopnost člověka vychutnat si pobyt venku a prakticky mu to neumožňuje. Tým indických výzkumníků, Milan Kumar Jana a Tanaya De, se v roce 2015 pustil do rozsáhlého studování života v Kalkatě a vlivu vizuálního smogu na psychiku obyvatel.
Ošklivé městské zástavby
„Porovnali jsme oblasti vizuálně příjemné a nepříjemné a sledovali jsme psychiku obyvatel a jejich vrozený instinkt vizuálně zhodnotit kvalitu prostředí,“ uvedl vedoucí týmu Milan Kumar Jana. Zkoumali také tzv. společenskou zdvořilost v chování kolem odpadků v odpadkových koších a kladli si otázku, zda je lidé jen rozpačitě obejdou, nebo na ně upozorní někoho z městských služeb.
„Zjistili jsme, že vizuální smog je v městech všudypřítomný. V každé větší městské části jsme narazili na billboardy, které byly špatně uspořádané, roztrhané, umístěné téměř ve všech koutech a často rozbité, kdy z nich trčely jen nevzhledné kovové trubky. Našli jsme je v obytných oblastech, a dokonce i před sociálními institucemi, jako je škola, nemocnice, kostel a chrám,“ popsal Tanaya De. Tato nevzhledná „výzdoba“ vytváří nelibost mezi občany. Ti postrádají občanský smysl, estetická přitažlivost komunity klesá, čímž je zákonitě ovlivněno i psychické zdraví.
Nejen estetika
Vizuální smog je úzce propojený s obavami z nemocí, jako je astma (každodenním míjením košů na pevný odpad) a infekce způsobené hmyzem, který se kolem nich vznáší. Další problémy mají řidiči, kteří často kvůli oslňujícím billboardům přehlédnou dopravní značení. Zdravotní problémy způsobuje i magnetické pole kolem kabelů, jež mohou zkratovat, což je extrémně nebezpečné zejména na podmáčených silnicích. Ptáci bývají zasažení elektrickým proudem z odhalených kabelů.
„Máme potvrzeno, že pohled na krásné prostředí plné zdravé zeleně člověka povzbuzuje a uklidňuje jeho duši. Ošklivý vizuál spouští naopak podrážděnost. Děti vyrůstající v blízkosti vizuálního smogu začínají být otupělé a přestávají chápat nutnost nápravy. To má za následek změny charakteru, což homogenizuje zcela jedinečnou identitu komunity a zhoršuje se celý životní styl,“ varuje na závěr své studie Milan Kumar Jana. Druhý typ znečištění, audio smog, je na tom podobně – také třísní především průmyslově agilní města.
Před hlukem není úniku
Audio smogu se říká také hlukové znečištění a jde o nežádoucí nebo nadměrný hluk, který má škodlivé účinky na lidské zdraví, divokou zvěř a kvalitu životního prostředí. Hlukové znečištění běžně vzniká v průmyslových zařízeních a na pracovištích, ale pochází také z dálniční, železniční a letecké dopravy a venkovních stavebních činností. Podle Evropské agentury pro životní prostředí je audio smog každoročně zodpovědný za dvanáct tisíc předčasných úmrtí a osmačtyřicet tisíc případů ischemické choroby srdeční.
„Audio smog ubližuje nejen lidem, ale i zvířatům. Podle americké National Park Service má hlukové znečištění obrovský dopad na životní prostředí a vážně poškozuje divokou zvěř tím, že jí narušuje cykly rozmnožování a odchovu mláďat, a dokonce urychluje vyhynutí některých druhů,“ vysvětlují členové společnosti Iberdrola zabývající se ochranou životního prostředí. Efekt audio smogu na lidské zdraví je taktéž alarmující.
Účinky hlukové zátěže
Kromě toho, že neustálý hluk poškozuje sluch (tinnitus a hluchota), může dalšími způsoby ničit lidské zdraví, zejména u velmi mladých a velmi starých lidí. „Vyvolává dušnost, zrychlený puls, vysoký krevní tlak, bolesti hlavy a v případě extrémního hluku gastritidu, kolitidu, a dokonce i infarkty,“ upozorňují lékaři. Audio smog vyvolává také záchvaty stresu, únavy, deprese, úzkosti a hysterie u lidí i zvířat.
Hluk nad 45 dB brání v usínání a kvalitním spánku. Podle Světové zdravotnické organizace by člověk před ulehnutím neměl být vystaven hlasitosti vyšší než 30 dB. Hluk má latentní účinky na chování, způsobuje agresivní chování a podrážděnost. Zajímavé je, že lidské uši potřebují více než šestnáct hodin odpočinku, aby vyrovnaly dvouhodinovou expozici hlasitosti sto decibelů. Jak ukazují studie, účinky audio smogu na zdraví se objevují jako přímý nebo nepřímý důsledek expozice hluku.
Podle průzkumu z roku 2018 může krátkodobé vystavení hluku dočasně zvýšit krevní tlak a viskozitu krve. Existuje také souvislost mezi dlouhodobým vystavením hluku a vyšším výskytem kardiovaskulárních onemocnění. Autoři studií naznačují, že k tomu dochází vlivem hlukového znečištění na hladinu stresových hormonů. Kanadská studie z roku 2018 zjistila, že preeklampsie (vysoký krevní tlak během těhotenství) se častěji vyskytovala u těhotných vystavených vyšším úrovním hluku.
Řešení audiovizuálního balastu?
Územní plánování je mnohdy považováno za méně prioritní při zmírňování znečištění hlukem. Mělo by to ale být přesně naopak, protože vytyčení územního plánu může při redukci audiovizuálního smogu pomoct. „Plochu pozemku je možné rozdělit do různých zón, např. pro obytné, komerční a průmyslové účely, aby se zabránilo soutěžení o půdu,“ vysvětluje Sritharan Sahanaová z Oddělení technologie ekosystémů na univerzitě ve Srí Lance.
Nárazníková zóna dokáže snížit dopad hluku z průmyslových do jiných, zejména obytných zón. Na silnicích v blízkosti budov citlivých na hluk lze stavět tzv. hluchové tunely, které mohou být dokonce i esteticky příjemné. Atraktivní prvky poskytují příjemné pocity z okolního prostředí, což také snižuje dopady vizuálního a hlukového znečištění. Studie brazilského týmu vědců v čele s Jeffersonem Dias de Oliveirou zkoumala vliv městské zeleně na občanský smysl a ochotu obyvatel trávit ve venkovním prostředí čas.
Málo zeleně?
Účastníci brazilského výzkumu hodnotili města bez zeleně negativněji než ta, kde se vyskytovaly přírodní prvky. „Kromě vysoké vegetační hodnoty je pro občana důležitým znakem rozmanitost atraktivních prvků. Absence vegetace mu usnadňuje vizualizaci antropických prvků ve vnějších oblastech města, včetně urbanistických předmětů, což opět jeho spokojenost snižuje na bod mrazu,“ upřesňuje de Oliveira. Vegetace přispívá ke snížení audiovizuálního smogu pohlcováním zvukových vln. Listy stromů totiž tvoří povrchovou plochu, jež absorbuje hluk.
Městská zeleň navíc vydává přirozené zvuky, které jsou lidmi vnímány jako pozitivní a dokážou „přehlušit“ hlukovou zátěž. Bariéry audio smogu však musejí být multifunkční, vhodně reagovat na terénní úpravy a podporovat dobré vizuální a zvukové kvality. Výzkum naznačuje, že existuje interakce mezi vnímáním vizuálních a akustických vjemů a že kvalita zvuku má podobný účinek jako vizuál, pokud jde o zmírnění stresu. Vědci to vysvětlují tak, že zrakem a sluchem vytváříme nejsilnější podněty.
Není smog jako smog
Na závěr je důležité poznamenat, že není smog jako smog. Například vizuální znečištění se projevuje na různých úrovních, od drobných případů, které ovlivňují jednotlivce, až po makro problémy, jež mají dopad na celou společnost. „Za vizuální znečištění můžeme považovat plastové sáčky zapíchnuté ve větvích stromů, reklamy s kontrastními barvami a obsahem až po celospolečenské dopady přelidnění a přetížených dopravních linek,“ vysvětluje Szymon Chmielewski.
Účinky audiovizuálního smogu mívají primární příznaky, jako je rozptýlení, únava očí, pokles názorové rozmanitosti, ztráta identity, pískání v uších, hluchota. Bylo také prokázáno, že zvyšuje biologické stresové reakce a narušuje rovnováhu hormonů v těle. Jako sekundární příznak se připojuje komplexní osobnostní krize, např. mnohovrstevné obavy z toho, v jakém prostředí budeme vychovávat svoje děti, jestli nepřijde energetická a ekologická krize nebo všeobecná ruptura veřejného zdraví. Audiovizuální smog se stává problémem číslo jedna a městská správa pomalu zavádí opatření logického uspořádání nepřehlédnutelných prvků v prostoru.
Ukradená duše měst
„Manažeři městských oblastí nemají kontrolu nad tím, co se na veřejných místech buduje. Zatímco podniky hledají způsoby, jak zvýšit zisky, architektura, logika a využití prostoru trpí vizuálním smogem,“ upozorňuje socioložka Elena Enacheová ve studii Visual Pollution: A New Axiological Dimension Of Marketing? Rozdíly v estetice veřejného prostoru souvisejí s rozmístěním městského mobiliáře, jako jsou stanice veřejné dopravy, popelnice, velké panely a stánky. Necitlivost správy měst je příčinou vizuálního znečištění. Špatně naplánované rozmístění budov a dopravních systémů vytváří vizuální znečištění a nepříznivou změnu vizuálních a fyzických charakteristik města, což významně snižuje osobnost daného města a „krade mu duši“. „Vezměte si například billboardy. Odvádějí pozornost řidičů, kazí vkus veřejnosti, podporují nesmyslný a marnotratný konzum a zaplňují prostor. To samé platí pro graffiti. Vandalismus ve formě graffiti je urážlivý, nevhodný, nevkusný, a navíc učiněný bez souhlasu vedení města,“ doplňuje rozhořčeně Enacheová.