Tvor (ne)dávné minulosti: Moho molokajský, elegantní pěvec z Havaje

Ze zástupců havajské fauny se 21. století nedožil například jeden ze zdejších nádherných ptáků moho molokajský (Moho bishopi). Osudným se mu stal rozvoj zemědělství a introdukce krysy obecné (Rattus rattus), která plení ptačí hnízda. Stavy těchto nádherných opeřenců byly decimovány i nemocemi, které se na Havaj dostaly se zavlečenými druhy komárů.

Moho molokajský patřící do dnes již vyhynulé čeledi Mohoidae obýval vlhké lesy ostrova Molokai v nižších i vyšších nadmořských výškách. Subfosilní nálezy dokládají jeho existenci také na ostrově Maui. Latinský název mohovi přisoudil zakladatel Bishopova muzea v Honolulu Charles Reed Bishop, který však nebyl jeho objevitelem.

Devatenáct let jako „vyhynulý“

Moha v roce 1892 poprvé popsal sběratel ptáků Henry C. Palmer, když hledal vzácné přírůstky do sbírky anglického barona Rothschilda. Pták s lesklým černým peřím a několika jasně žlutými místy byl dlouhý asi 29 cm, přičemž ocas měřil přibližně 10 cm. Mohův zpěv se omezoval na dva tóny, které se však nesly krajinou na míle daleko. Černo-žlutý elegán se živil nektarem z květů, a byl proto původně považován za zástupce čeledi kystráčkovitých, kam patří celá řada opylovačů.

Naposledy byl vědecky pozorován v roce 1904, místní obyvatelé však hlásili jeho výskyt až do roku 1915. Expedice, které byly za účelem pozorování moha molokajského organizované až do roku 1949, však již žádné další jedince neobjevily. Výskyt byl nečekaně hlášen v roce 1981 z ostrova Maui, kdy byl na severovýchodním svahu sopky Haleakala údajně spatřen poslední zástupce druhu. Optimistické zařazení havajského krasavce mezi kriticky ohrožené druhy bylo s konečnou platností změněno a od roku 2000 je moho oficiálně uváděn jako vyhynulý druh.