Tři generace diktátorů: Neotřesitelná moc rodiny Kimů nad Severní Koreou
Rod Kimů ovládl Severní Koreu už před téměř osmi dekádami a vytvořil jednu z nejdéle vládnoucích diktátorských dynastií moderní historie.
Nejvíc prominentní politickou dynastii dneška představují bezesporu „Kimové“. Nynější vůdce Severní Koreje Kim Čong-un, pán nad životy a smrtí 26milionové zbídačené populace, je v pořadí už třetím vládcem z řad rodiny, která se dostala k moci v roce 1945. Tehdy zkolabovala japonská okupace poloostrova a následná dělba sfér vlivu mezi vítěznými Spojenci nedopadla pro Koreu dobře: Sovětský svaz si ponechal vliv nad severní částí země až do 38. rovnoběžky, zatímco USA roztáhly ochranný deštník jižně od zmíněné linie.
Na vrcholu severokorejského režimu stanul Kim Il-sung, u nás známý pod rusifikovaným jménem Kim Ir-sen. Narodil se do chudé protestantské rodiny, ale navzdory svému původu se během studií na čínské střední škole dal do služeb myšlenky komunismu. Později, po okupaci Číny japonskými vojsky, se přidal k partyzánům, brzy se vyšplhal na velitelský post a proslavil se odvážnými akcemi. Když byl jeho oddíl nakonec rozprášen, utekl do SSSR. Tam se setkal s psychopatickým, ale velmi inteligentním Lavrentijem Berijou a udělal na něj dobrý dojem: Velitel tajné policie ho proto obratem doporučil samotnému Josifu Stalinovi, který potřeboval na severu Koreje zřídit rolnicko-dělnickou vládu. Roku 1945 se tedy Kim stal prvním tajemníkem korejské komunistické strany.
Od nuly na vrchol
Kim Il-sung byl pohledem svých rivalů „nula“. Měl pouhých osm tříd formálního vzdělání, četl s obtížemi a o fungování státu nevěděl nic. Byl však ochotný se učit a Sověti mu poskytli veškeré prostředky, aby vybudoval centralizovaný stát se silnou armádou. S tou nakonec zaútočil na svého jižního souseda s cílem obě Koreje sjednotit, do války se ovšem vložily Spojené státy a skončila patem. Kim si i po neúspěšném střetu pozici udržel a své kritiky smetl – načež nastartoval politický systém založený na strachu, který okopíroval ze Stalinových učebnic. Zrodil se tak kult osobnosti a nový neomezený diktátor: Zemi vládl 45 let jako bůh, jeho portréty lidé velebili, jeho sochám se klaněli.
Bylo jen přirozené, že božský status přejde i na Kimovy potomky. Z jeho dvou manželství vzešlo celkem sedm dětí a vyvoleným nástupcem se stal prvorozený Kim Čong-il, který se narodil ještě v Sovětském svaze. Severokorejská propaganda nicméně nezaváhala a jako oficiální místo jeho příchodu na svět zvolila posvátný vulkán na korejsko-čínské hranici, kde se prý nacházela tajná základna. Jednoho dne se však nad ní objevila hvězda, sníh okolo roztál, rozezpívali se ptáci – a malý Kim Čong-il byl na světě. „Den hvězdy“ dnes patří mezi hlavní svátky země, kdy lidé tančí secvičené sestavy, nebe rozzáří ohňostroje a přídělový systém je o něco štědřejší než jindy.
Rozvrácená země
Na krátkou dobu měli Severokorejci vyšší životní úroveň než válkou poničený jih. Jenže v 60. letech začal sever víc a víc upadat do hospodářského marasmu, který vyvrcholil rozpadem SSSR, na němž země ekonomicky závisela. Krize tvrdě dolehla na Velkého vůdce, jenž v roce 1994 coby 82letý zemřel na infarkt. Kim Čong-il tak zdědil titul „Drahý vůdce“, hladomor a rozvrácenou zemi. Hladovění se sice podařilo zastavit, ale z ekonomických otřesů už se sever nikdy nevzpamatoval. Nový lídr byl prý až směšně neschopný pochopit základy obchodních vztahů a činil zásadně nekompetentní rozhodnutí. Často se však nechával zvěčňovat při kontrolách továren a zemědělských statků, z čehož na Západě vznikla fotografická série vydaná ve velkoformátové knize „Kim se dívá na věci“.
Ani se ženami to neměl Kim Čong-il snadné. První manželku, dceru válečného hrdiny, si vzal na nátlak svého otce, ale rozvedli se už po třech letech. Místo ní si pořídil neoficiální partnerku, hvězdnou filmovou herečku: Doslova si ji „ukradl“, když donutil jejího muže k rozvodu, ale vztah až do svého nástupnictví tajil dokonce i před otcem. Nakonec byl donucen se oženit znovu a vzít si nudnou dceru komunistického pohlavára, nicméně stejně jako předtím si našel jinou okouzlující partnerku, tentokrát tanečnici. Z předchozích vztahů měl dvě dcery a syna, ovšem právě Ko Jong-hui, etnická Korejka z japonské Ósaky, mu dala nástupce Kim Čong-una.
Krizí k důvěře
Drahý vůdce původně plánoval dosadit na trůn syna z oficiálního manželství Kim Čong-nama, jenže ten způsoboval otci nemálo trapných situací: Během studií ve Švýcarsku pořádal divoké večírky, užíval si dámské společnosti a pokusil se s padělaným pasem, v doprovodu utajované rodiny, navštívit japonský Disneyland, načež byl odhalen a vydán do Číny. Když se pak navíc nechal slyšet, že je třeba politický systém reformovat, protože jinak ho čeká kolaps, rychle skončil v exilu a později byl otráven na příkaz samotného Kim Čong-una.
Ačkoliv Kim Čong-un vzešel z nelegitimního spojení, měl pro svou roli předpoklady. Také jemu se dostalo špičkového vzdělání na švýcarské internátní škole, a přestože nedosáhl na nijak oslnivé známky, dobře prý vycházel s ostatními studenty a zamiloval se do basketbalu. A především – nezvedal otci tep. Sbíral zkušenosti cestami po Evropě na falešný pas a pravděpodobně pobýval i v Praze.
Když bylo v roce 2009 zjevné, že zdraví Drahého vůdce už dlouho nevydrží, vyvolal Kim Čong-il politickou krizi s Jižní Koreou tak, že nechal potopit vojenskou korvetu Čchonan. Incident, který stál životy 46 námořníků, sjednotil velení severokorejské armády za čerstvě jmenovaným nástupcem a Kim Čong-il mohl poklidně zemřít, což se také roku 2011 stalo.
Mladý muž, pevné otěže
Během prvních měsíců ve funkci nechal Kim Čong-un popravit několik blízkých otcových kolegů, včetně svého strýce, a použil k tomu velmi „inovativní“ nástroje: střelu z minometu, rozzuřené psy, a dokonce plamenomet. Čistky postihly nejvyšší vedení armády i komunistické strany. Jakmile nový vůdce ustavil svoji autoritu, rozjel na plné obrátky jaderný program a s ním velkou kampaň, v níž se měl objevovat jako lidumil a modernizátor. Do mocenských struktur uvedl svoji sestru Kim Jo-čong, což znamenalo na severokorejské poměry vskutku revoluční krok. Dal vybudovat zábavní parky s kolotoči i lyžařská centra, která ovšem běžný Severokorejec samozřejmě nikdy nenavštíví. Objevil se i na koncertě, kde zazněly současné trendy jihokorejského K-popu, zároveň však v zemi pod trestem smrti zakázal seriálovou produkci jižních sousedů.
Na osobní image mu skutečně záleží: Jako první vůdce v historii státu se osobně vydává na místa katastrof a organizuje záchranné práce. Zůstává však jedním z nejbrutálnějších diktátorů současného světa, přičemž Jižní Koreji i Japonsku neustále vyhrožuje nukleární válkou.
