Třesoucí se asijský obr: Dávné zemětřesení změnilo tok řeky Gangy

Velká zemětřesení mívají značný vliv na okolní krajinu a v extrémních případech se to může týkat i veletoků, jakým je například indická Ganga. Liz Chamberlainová z nizozemské Wageningenské univerzity a její kolegové ke svému překvapení zjistili, že právě takový scénář se naplnil asi před 2 500 lety.

Vědci již dříve objevili řadu případů, kdy došlo k náhlé změně říčního toku, někdy v důsledku zemětřesení. Autoři studie, kterou nedávno zveřejnil odborný časopis Nature Communications, se ale ještě nikdy nesetkali se změnou toku tak mohutné řeky. 2 500 kilometrů dlouhá Ganga je po Amazonce a Kongu třetí největší řekou světa. Událost podle odborníků zřejmě provázely katastrofální záplavy, které ničily vše, co jim stálo v cestě. 

„Ještě nikdy jsme nebyli svědky spolehlivě doložené události, kdy by zemětřesení vyvolalo náhlou změnu toku v deltě řeky,“ uvádí Chamberlainová. „Obzvláště to platí pro tak ohromné řeky, jakou je Ganga.“ 

Vědci k tomuto závěru dospěli analýzou satelitních snímků, na nichž objevili ve vzdálenosti asi 100 km jižně od hlavního města Bangladéše Dháky bývalé hlavní koryto Gangy. Dnes je toto koryto zaplněné hlavně bahnem a využívá se převážně k pěstování rýže.

Blesková změna toku

Ganga, stejně jako mnoho dalších řek, prochází mnoha dílčími změnami toku, zvláště v oblasti říční delty, prakticky neustále. Neděje se to ale náhle, nýbrž postupně. Takové změny obvykle trvají roky nebo i celá desetiletí. Při zemětřesení jsou ale změny koryta náhlé, v podstatě okamžité.

Chamberlainová a další badatelé zkoumali tuto oblast v roce 2018 a narazili zde na čerstvě vyhloubený výkop pro rybník, který ještě nebyl naplněn vodou. V jedné části výkopu vědci objevili zřetelné svislé útvary ze světlého písku, které protínaly vodorovné vrstvy bahna. Jedná se o dobře známý prvek vytvořený zemětřesením: V podobně podmáčených prostředích mohou silné otřesy vytlačit vrstvy písku skrz nadložní bahno. Výsledkem jsou „písečné sopky“, které mohou vyvolávat erupce na povrchu. Objevené „písečné sopky“ byly široké 30 až 40 centimetrů a prořezávaly se třemi a čtyřmi metry bahna. Jejich uspořádání a chemické složení potvrzují, že vznikly společně před zhruba 2 500 lety v důsledku zemětřesení o odhadované síle mezi 7 a 8 stupni.

Podle odborníků se v této oblasti opět shromažďují seismické síly a v dohledné době by zde mohlo dojít k podobně silnému zemětřesení, které by opět mohlo ovlivnit tok řeky Gangy. Oblast dnes obývá velké množství lidí a podobná událost by se tak dotkla okolo 140 milionů obyvatel. K poslednímu podobně velkému zemětřesení zde došlo v roce 1762, kdy vlna tsunami doputovala po řece až do dnešní Dháky.