Symfonie třetího ročního období: Orgie barev podzimních listů
Nenechte se zmást názvy měsíců. Listy z keřů a stromů nepadají až v listopadu, divadlo barev a větrných tanců probíhá od října. Slavnosti podzimních barev, kde převládá žlutá a červená, odstartují jako první břízy a jasany
Jak je ten podzim smutný,
teskný a přeukrutný.
Rve vítr listí z akátů,
zvedáme límce kabátů
a lije jako z putny.
Jak je ten podzim smutný.
Navzdory pesimistické strofě písničkáře Petra Skoumala z básně Podzim nám třetí roční období nechystá jen stále kratší, chladnější a méně radostné dny. Vděčnému pozorovateli připravuje nádhernou vernisáž fantastických ohnivých barev, kterou by přírodě mohli závidět i francouzští impresionisté. Ostatně i výše citovaný básník-písničkář dojem z úvodních veršů napravil v pointě své písně tvrzením, že krásně je vlastně pořád!
Kde se bere podzimní paleta
Zelené zbarvení listů je jak známo způsobeno chlorofylem. Ten v době vegetace zachycuje sluneční energii a pomocí fotosyntézy vytváří látky životně důležité pro stavbu a život rostlin.
TIP: Sekvoje a sekvojovce aneb Mrakodrapy mezi rostlinami
V listech ovšem není obsažen pouze zelený chlorofyl. V buněčných tělískách (chloroplasty) jsou přítomna i jiná barviva – žlutý xantofyl, fialový antokyan, červený karotin a další.
Jak zvolna končí léto, slábne sluneční aktivita a s ní i fotosyntéza. Právě v té době se začíná rozkládat i zelený chlorofyl, čímž se uvolňuje prostor pro žlutá a oranžová barviva (karotenoidy). Ta jsou proti rozkladu výrazně odolnější a zůstávají proto v listech i po rozkladu chlorofylu.
Zbytečné hýření?
Pestrá barevná paleta podzimních listnatých stromů je fascinující – od zlatavé, přes temně žlutou, zářivě oranžovou, červenou, cihlovou až po hnědou. Profesor John Shane z americké univerzity lesnictví v americkém Vermontu, který barvy podzimu po léta studuje, tvrdí, že žádné dva podzimy nejsou zcela totožné. Barvy totiž ovlivňují povětrnostní faktory, vlhkost půdy atd. Podle něj teplé a slunné dny, které se střídají s mrazivými nocemi, napomáhají oslnivě rudé barvě na listech některých druhů stromů.
Paul Schaberg, výzkumný fyziolog rostlin americké lesní správy ve Vermontu, bádá nad hádankou, proč stromy posílají na podzim do listů množství cukrů a dalších živin (např. dusík), když by bylo logické, aby jimi před zimním obdobím spíše šetřili. (Toto dělají pouze některé druhy stromů; hádanka ovšem dosud nebyla uspokojivě zodpovězena.) Vědci se domnívají, že antioxidanty působí v listech jako přirozená ochrana proti námrazám, proti slunečnímu žáru i jako prostředek odpuzující hmyz. Vyslovili i hypotézu, že se stromy snaží, aby se jejich listy udržely na větvích co možná nejdéle a získaly tak dostatek energie pro dlouhou a tuhou zimu.
Barevná chlouba, nebo obyčejná opatrnost?
Na podzim proudí do listů i antokyany – pigmenty rozpustné ve vakuolách některých buněk. Italský vědec Marco Archetti vyslovil odvážnou teorii: stromy barvami demonstrují svou sílu, zdatnost a zdraví. Vysílají tak barvami podobné optické signály jako například pávi pomocí svého ocasu. Strom prý tak hmyzu říká: „Jsem zdravý a silný, když do mě nakladeš vajíčka, zvládnu nasyntetizovat dost látek, abych tvé larvy zničil! Vyber si slabšího, hmyzáku!“
Fyziolog rostlin William Hoch z Univerzity Wisconsin – Madison vyslovil za svůj vědecký team jiný názor: „Objevili jsme, že pigment chrání listy před nadměrným slunečním světlem během podzimního období. Pokud je tento cyklus narušen, stromu to neprospívá. Pokusné stromy, na nichž jsme pigment oslabili, trpěly o mnoho více poškozením systému fotosyntézy, až do té míry, že nebyly schopny obnovit ve svých listech důležité živiny. Pro tyto listy je tedy ochrana před sluncem mnohem podstatnější během podzimu než uprostřed horkého léta.“
Ještě trocha poezie na závěr
Pestrá paleta zářivých podzimních barev listnatých lesů, zahrad a parků, orámovaná ranní mlhou, je úchvatná. Mnohokrát jsem zažíval veselou podzimní bohoslužbu přírody v divukrásných hvozdech karpatských Bukovských vrchů na východním Slovensku na pomezí Ukrajiny a Polska. Souvislé porosty listnáčů jsou fascinující. Ale na podobný obraz narážíme na každém kroku, stejně jako na bláznivý balet padajících listů tančících ve svěžím říjnovém větru. Není divu, že podzim je vděčným námětem básníků. Jan Skácel o něm v Babím létu píše:
Je tomu tak
a podzim přijde zítra.
Zas celé stromy budou odlétat,
zas ptát se budem
kam a komu vstříc.
Kam za barevnými listy?
Na dech beroucí barevné divadlo narazíte na každém kroku. Stačí jen otevřít oči a dívat se. Každoroční podzimní představení je pro nás připraveno zadarmo. Važme si ho.
