Svědectví genomu: Syfilis s velkou pravděpodobností opravdu pochází z Ameriky
Výzkum vedený vědci z Institutu Maxe Plancka pro evoluční antropologii potvrzuje, že syfilis pochází z Ameriky a do Evropy se dostal až po návratu Kryštofa Kolumba.
Na jaře 1495 přerušila vojenskou kampaň krále Karla VIII. Francouzského v Itálii náhlá a velmi intenzivní epidemie do té doby neznámé choroby. Zákeřná choroba rychle dobyla celou Evropu, zanechala po sobě spoustu mrtvých a přeživší často znetvořila na těle i na duchu. Odborníci to považují za první historicky zaznamenanou epidemii syfilis, pohlavně přenosné infekce bakterie Treponema pallidum.
Kolem původu syfilis se ale už celá desetiletí vedou vášnivé debaty. Ke zmíněné první známé epidemii došlo nedlouho po návratu výpravy Kryštofa Kolumba z cesty do Ameriky. Tento fakt a řada dalších ukazují na to, že syfilis pochází z Ameriky. Existuje ale i konkurenční teorie, podle které se v nálezech ze středověké Evropy, které časově předcházejí Kolumbovu objevitelskou výpravu, nacházejí stopy připomínající syfilis. V takovém případě by syfilis byl v Evropě přítomný již dávno před Kolumbem.
Svědectví genomu
Molekulární paleopatoložka Kirsten Bosová z Institutu Maxe Plancka pro evoluční antropologii a její kolegové přispěli do debaty o původu syfilis výzkumem pěti dávných genomů patogenů ze skupiny syfilis, které pocházejí z kostí odkrytých v Mexiku, Chile, Peru a Argentině.
„Výsledky analýz jasně podporují představu, podle které patogen syfilis a jeho blízcí příbuzní pocházejí z Ameriky,“ líčí Bosová. „Do Evropy se tyto patogeny dostaly na konci 15. století a pak se rychle a dramaticky rozšířily.“ Zásadní roli v rozšíření syfilis podle ní sehráli Evropané a jejich zámořské plavby.
Pokud má Bosová s kolegy pravdu a syfilis se do Evropy skutečně dostal z Ameriky, co jsou zač četné nálezy na kostech Evropanů, které jsou starší než Kolumbova výprava do Ameriky, velmi připomínající syfilis?
Doživotně poznamenaní
Původcem syfilidy je bakterie Treponema pallidum. Po proniknutí do organismu vyvolá zánět drobných kapilár, což vyústí ve vznik bolestivého vředu většinou v oblasti genitálií, který však po pár týdnech sám vymizí. Druhé stadium následuje s odstupem několika týdnů, kdy se nemoc rozšiřuje po celém těle. Navenek se projevuje vyrážkou a příznaky připomínajícími chřipku, jako jsou únava, zvýšená teplota a bolest kloubů.
Pokud se nezahájí léčba, následuje přechod do latentní fáze: Choroba zůstává následujících 10–20 let skryta, než nastane třetí, obzvlášť zákeřné stadium. Pak již může být postižen takřka kterýkoliv orgán, ale nejčastěji se jedná o neurologické a kardiovaskulární projevy. Nervová forma syfilidy zasahuje míchu, takže má nemocný potíže s chůzí a orientací nebo částečně ochrne. Nezřídka se objevují také závažné psychické potíže a dále vznikají charakteristické kosterní deformace provázené velkými bolestmi, jež se údajně ozývají zejména v noci.
