Suchý žleb v Moravském krasu: Na cestě za poklady Jantarové stezky

V době Římské říše vedla hlavní cesta od Baltského pobřeží v Prusku až do italského města Aquileia u Jadranského moře. Procházela také přes území keltských kmenů Volků-Tektoságů, tedy skrz dnešní Moravu. Tato cesta byla příznačně nazývána Jantarová stezka a jedna z jejích větví procházela i Moravským krasem.

Tři části Suchého žlebu

Moravský kras je proslulý svými krásami: je rájem speleologů, paleontologů, botaniků i turistů. Přes svůj vpravdě světový věhlas má tato oblast i mnoho skrytých pokladů – stranou známých cest, na které tištění průvodci i turisté (naštěstí) „zapomněli“. A poněvadž je v CHKO Moravský kras volný pohyb turistů povolen jen po značených cestách, upadají tyto poklady pomalu v zapomnění.

TIP: Záhady propasti Macocha aneb Prozkoumejte podzemí Moravského krasu

Suchý žleb je jednou z větví starobylé Jantarové stezky, významným krasovým údolím, jež se táhne od zříceniny hradu Holštejna přes Ostrov u Macochy až ke Skalnímu mlýnu, kde se spájí s Pustým žlebem. Turisté tady znají jen několik nepřehlédnutelných perel, které nabízí: úchvatnou jeskyni Balcarku a někdejší výtokovou Kateřinskou jeskyni, které jsou přístupné veřejnosti.

Suchý žleb se dělí do tří částí – Hradský, Ostrovský a vlastní Suchý. Nejdivočejší úsek nabízí pod vesnicí Vilémovice, kde se sevře do krasového kaňonu s několika soutěskami a mnoha jeskyněmi. Má však co nabídnout i ve svých méně známých částech.

Paměť kamenů

Sevřené skalní stěny vápencového kaňonu dýchnou na poutníka věčným chladem. Člověku bleskne hlavou, jak by šlo toto místo využít ve fantasy filmech a jak je dobře, že hledačům filmových lokací uniká. Ve skalách pokrytých břečťanem, mechy a lišejníky se objevují doupata, v nichž určitě hnízdí démoni a prostorné sluje, kde musely žít obávané saně…

Dnes zde ovšem zimují jen netopýři. Absolutní ticho je dokonalé, ocitli jsme se v místech, kde je minulost stejně přítomná jako současnost a možná přesahuje až do budoucnosti. Je to území pověstí a starých zapomenutých příběhů, které si pamatují již jen skály a kameny.

Minulost Čertova mostu

Jen půl kilometru východně od Kateřinské jeskyně určitě nepřehlédněte dva kamenné oblouky Čertova mostu, z nichž ten menší je někdy nazýván Čertovou brankou. V minulosti kolem tohoto útvaru, který je troskami staré jeskyně, vedla turistická značka. Dnes je kvůli bezpečnosti nepřístupný.

Podle pověstí tady odjakživa strašilo, a proto se tomuto místu lidé vyhýbali. Jednou prý mladému chasníku Jurovi přikázal zdejší šlechtic, aby z hnízda na Čertově mostě vybral orlí mláďata. Mladík při plnění úkolu spatřil na skalním oblouku poklad a pověděl o něm svému pánovi, který se k vápencovým obloukům ihned rozjel. Hnán touhou po bohatství vylezl na skálu, uklouzl a pádem se zabil. Jeho mrtvolu pak podle pověsti roztrhali démoni.

V současnosti je pověst téměř zapomenutá a archeologické průzkumy, které u Čertova mostu proběhly, naznačily možná mnohem zajímavější historii. Namísto kostí chamtivého šlechtice tady totiž byly nalezeny kosti polárních sobů, bobrů a vlků. Ve stínu skal roste lomikámen vždyživý a pěchava modrá; naopak na výsluní kokořík lékařský a brslen bradavičnatý. Přímo u Čertova mostu můžete vidět vzácný střevíčník pantoflíček.

Jeskynní hrad Rytířské jeskyně

Nedaleko Čertova mostu se skrývá další zapovězený poklad: jen pětačtyřicet metrů nad dnem Suchého žlebu se v prudké stráni i pátravým očím ztrácí mezi stromy Rytířská jeskyně. O minulosti jeskyně se nezachovaly žádné historické písemné prameny, ale podle archeologických výzkumů v ní již ve 13. století bylo vybudováno opevnění, které bylo udržováno až do 15. století. Zbytky kamenných zdí dokládají, že Rytířská jeskyně byla ve středověku jeskynním hradem. Jde tedy o jediný jeskynní hrad v Česku, přičemž podobná opevnění jsou běžnější v alpských zemích.

Archeologický výzkum vedený v 60. letech 20. století J. Skutilem z archeologického ústavu v Brně (starší výzkum byl realizován již v letech 1912 a 1938), objevil na místě keramiku, udice, nože, šipky z kuše… Archeologové došli k závěru, že jeskynní hrad neměl sídelní, nýbrž ryze strážní funkci. Rytířská jeskyně však byla lidmi obydlena už ve starověku a nejstarší osídlení je doloženo z paleolitu.

Přes své utajení patří portál Rytířské jeskyně k největším v celém Moravském krasu – je široký šestnáct a vysoký patnáct metrů. Vnitřek jeskyně tvoří nečleněný dóm o rozměrech 47×7 až 10 metrů. Jeskyně je ozářená denním světlem a tak její stěny téměř až do poloviny kryje vegetace.

Srnčí a Smrtní jeskyně

V pravém břehu Suchého žlebu na trase naučné stezky Macocha se nachází další významná paleontologická lokalita – Srnčí jeskyně. Je to prostorná tunelovitá a propasťovitá jeskyně (hluboká 80 metrů), která je vyplněna sutěmi, rudickými vrstvami a kaolinickými zvětralinami.

Jinou atmosféru i historii má Smrtní jeskyně nedaleko Vilémovic. Do této malé jeskyňky odedávna byla na jaře vynášena smrtka – Morana a před jeskyní byla obřadně upalována. Smrtní jeskyně je však i významnou archeologickou lokalitou a byly zde například nalezeny kosti jeskynního medvěda.

Netopýři v Hladomorně

Na opačném konci Suchého žlebu, či chcete-li na jeho samém počátku, se nad obcí Holštejn a nad potokem Bílá voda vypíná strmé vápencové skalisko, na němž najdete zříceninu hradu Holštejna. Název je zkomoleninou z německého Hohler Stein, což znamená Dutý nebo Jeskynní kámen. Pevnost byla založena ve druhé polovině 13. století Hartmanem z Čeblovic, ale v roce 1520 již byla pustá.

V současnosti je možné pozorovat tady zbytky hradeb, zdí a válcové věže.
Jméno Hohler Stein je případné: ve skalisku pod hradem se totiž skrývá jeskyně Hladomorna, lidově Lidomorna. Tato rozlehlá jeskyně se zříceným stropem sloužila za existence hradu jako hradní vězení a její vchod býval zazděn. Dnes slouží Hladomorna bohulibějším účelům – jako zimoviště netopýrů velkých, vodních, černých a vzácně i netopýrů severních.

Rasovny

Jen pět set metrů od Holštejna najdete Novou Rasovnu – druhé největší propadání Moravského krasu. Pod impozantní skalní stěnou se propadají vody potoka Bílá voda, který patří spolu se Sloupským potokem k hlavním zdrojnicím podzemní řeky Punkvy. Nová Rasovna ústí do propasťovitých jeskyní, dlouhých dva kilometry a hlubokých až 65 metrů. Bílá voda odtud teče do jeskyní Piková dáma, Spirálka a Holštejn C 13, které jsou součástí monumentálního systému Amatérské jeskyně. Podivné jméno – Nová Rasovna – odhaluje, že místní lidé dříve používali propadání k likvidaci nepohodlných a nemocných domácích zvířat.

Pouhých 200 metrů jihozápadně od Nové Rasovny je pak Stará Rasovna – původní ponor Bílé vody, který je dnes však pouhým povodňovým ponorem. Na úpatí nepřehlédnutelné skalní stěny si povšimněte mnoha otvorů odtokových jeskyní. Až sedmdesátimetrovými rozsedlinami mohou speleologové sestoupit do jeskynních chodeb dlouhých až 800 metrů. Nejvýznamnějšími chodbami jsou Trativodná a Diaklasová. Na jeskyně navazují izolované pukliny a menší síně, v nichž se díky mikroklimatu udržuje led někdy i po celý rok.

Rady do batohu

Nenechte si ujít

V Suchém žlebu se nacházejí dvě přístupné jeskyně: Balcarka a Kateřinská jeskyně. Mimo nich zde naleznete například propasťovitou Kalovu jeskyni, která je tvořena dvěma dómy. První z nich je vyzdoben krápníkovým vodopádem a druhý spadá do 22 metrů hluboké propasti.

V bezprostřední blízkosti Suchého žlebu se nachází světoznámá propast Macocha a veřejnosti přístupná Punkevní jeskyně, kterou objevil Karel Absolon v roce 1909. V popisované oblasti můžete vidět i zříceninu gotického hradu Blansek ze 13. století a zříceninu Čertova hrádku, ke kterému se váže mnoho lidových pověstí.

Mapa

Mapa č. 86 – Okolí Brna Moravský kras (měřítko 1:50 000), kterou vydává Klub českých turistů. V knihkupectvích objevíte i řadu specializovaných průvodců Moravským krasem.