Střípky z bojů nad Vietnamem: Kuriózní letecké operace (3)

Letectvo hrálo od začátku důležitou roli. Američané bitevními útoky a bombardováním podporovali pozemní útvary a nepřítel se jim v tom snažil bránit. Přitom došlo k mnoha pozoruhodným událostem

28.04.2019 - Marek Brzkovský



U transportního 919. leteckého pluku létaly mimo jiné transportní a dopravní Iljušiny Il-14. Během ofenzivy Tet v únoru 1968 jejich posádky podnikaly velmi odvážné noční zásobovací lety, při kterých shazovaly zásoby a munici bojujícím severovietnamským jednotkám. Na několika Il-14 se zkoušely i závěsníky pro čtyři pumy o hmotnosti 250 kg a tyto stroje následně fungovaly jako jakési nouzové bombardéry. 

Útoky na americké lodě

Severovietnamské velení velmi těžce neslo působení americké flotily ve svých vodách a toužilo po odvetě. K dispozici však pro bombardovací útoky měly jen (původně dopravní) Il-14, jež však kvůli nízké rychlosti a slabé odolnosti nebyly k tomuto účelu příliš vhodné. Večer 12. února 1968 odstartovalo šest těchto letounů pod vedením zkušeného Nguyena Van Banga a nabralo kurs nad moře směrem k přístavu Cua Viet. Letěly nízko, aby unikly pozornosti amerických radiolokátorů.

Už zdálky piloti Il-14 spatřili osvětlené lodě a začali prudce nabírat výšku k provedení útoku. Jako první šel na zteč Nguyen Van Bang a zasáhl dvojicí pum jednu loď, která začala hořet. Po něm se na cíl spustili i ostatní příslušníci jeho jednotky. Nguyen Van Bang kroužil kolem a zpozoroval několik dalších zásahů svých kolegů.

Za cenu 16 padlých

Stále mu však zbývaly ještě dvě 250kg pumy a domů je nést nechtěl. Vybral si velkou loď uprostřed svazu a zamířil k ní. Američtí protiletadloví dělostřelci se však již dávno probrali z šoku a spustili intenzivní palbu. Van Bangův letoun dostal zásah do křídla a to začalo hořet, přesto severovietnamský pilot odhodlaně pokračoval k cíli.

Podle svědectví posádek ostatních Il-14 svrhl své bomby přesně doprostřed americké lodě. Jeho velký a pomalý stroj však dostával další a další zásahy a oheň prý byl vidět i v pilotní kabině. Pak se odlomilo hořící křídlo a stroj se zřítil do moře, přičemž nikdo z jeho posádky nepřežil. Severovietnamci při této akci přišli celkem o tři Il-14 a na jejich palubách zahynulo 16 členů posádek.

Dvojitý zásah

Další útok na lodě proběhl roku 1972 a byl mnohem lépe připraven. V roce 1971 absolvovalo u kubánských instruktorů několik severovietnamských pilotů výcvik zaměřený na boj proti lodním cílům. Na jaře 1972 bylo vše připraveno. Čtveřice MiGů-17 vzlétla odpoledne 19. dubna a přesunula se na malé předsunuté letiště Gat v provincii Quang Binh. Útoku se měly zúčastnit pouze dva MiGy-17, které byly upraveny pro vzlet z krátké vzletové dráhy za pomoci startovacích raket.

Dvojici vybraných pilotů tvořili Nguyen Van Bay ml. a Le Xuan Di, oba náleželi k 923. stíhacímu leteckému pluku. Ve středu 19. dubna zachytila 403. radarová rota přibližně 30 km od Le Thuy skupinu amerických válečných plavidel, ale špatné počasí pozdrželo vzlet migů až do 15 hodin. Poté, co konečně přišel rozkaz k bojové misi a útoku na skupinu lodí vzdálenou méně než 20 km, vzlétl jako první Van Bay následovaný Xuanem Di.

Let probíhal co možná nejníže, aby je nezachytil americký radar. Po navázání vizuálního kontaktu si každý z pilotů vybral svůj cíl a svrhl na plavidlo 250kg pumu. USS Higbee byla těžce poškozena a hořela, na zádi byla zasažena i USS Oklahoma City. Vietnamci pak přidali plyn a nízko nad vodou zmizeli. Útok na lodě náležitě propagandisticky využili a Američané museli propříště vyhradit další síly pro obranu své flotily. K dalšímu podobnému úderu však již nikdy nedošlo.

  • Zdroj textu

    Speciál Válka Revue

  • Zdroj fotografií

    Wikimedia


Další články v sekci