Starověké město Fregelly srovnali Římané se zemí skutečně důkladně
Vojsko Římské republiky v roce 125 před naším letopočtem pobilo vzbouřence ve městě Fregelly a celé město srovnalo se zemí. Podle archeologů se kdysi prosperující sídlo změnilo na 170 let v neobydlenou pustinu.
Starověké Fregelly byly významným městem ve střední Itálii. Po většinu historie šlo o vzkvétající sídlo věrné Římu. V roce 125 před naším letopočtem ale ve městě propuklo povstání, které brutálním způsobem potlačil úřadující prétor Lucius Opimius. Na rozkaz konzula bylo pro výstrahu celé město srovnáno se zemí.
Důvody povstání nejsou úplně jasné. Podle odborníků hrálo významnou roli odmítnutí návrhů Marka Fulvia Flakka v roce 125 př. n. l. na rozšíření římského občanství senátem. Ve Fregellách žilo mnoho lidí samnitského původu. Nebyli to tedy Římané a navíc šlo o dřívější nepřátele Říma. Byli to do značné míry občané „druhé kategorie“, což byl problém, především pokud šlo o vlastnictví půdy.
Zkáza Fregell
Historických pramenů, které popisují tehdejší události ve Fregellách, se zachovalo jen velmi málo. Podle Dominika Mascheka, který je specialistou na římskou archeologii, nabízejí nejlepší šanci na odhalení tehdejších událostí archeologické vykopávky. Maschek s mezinárodním týmem odborníků během uplynulých tří let prováděl archeologický výzkum ve starověké vile na okraji zničeného města a v nedalekém vojenském táboře. Výzkum podle vědců potvrdil, že vila i související zemědělská usedlost byly náhle zničeny ve stejné době jako zbytek města. Z nálezů rovněž vyplynulo, že Fregelly byly zničeny skutečně důkladně. Celá oblast byla po prétorově zásahu prakticky neobydlená následujících více než 170 let.
Ironií osudu byl Lucius Opimius, který mezitím nechal zmasakrovat i tisíce stoupenců lidového vůdce Gaia Graccha, v roce 116 př. n. l. za přijetí úplatků odsouzen a vyhnán do exilu. Naopak města, která podobně jako Fregelly usilovala o zrovnoprávnění, se nakonec dočkala plného římského uznání po Spojenecké válce v letech 91 až 88 př. n. l.