Smrtící hrábě: Sovětský bitevní letoun Suchoj Su-25 (3)
Součást sbírek leteckého muzea ve Kbelích tvoří i pečlivě zrestaurovaný bitevní letoun Suchoj Su-25K. V zemi jeho původu jej nazývají Grač (havran), v kódu NATO nese označení Frogfoot (žabí noha), zatímco v československém letectvu si vysloužil přezdívku Hrábě
Kromě Afghánistánu se Su-25 bojově angažoval nejméně v tuctu dalších válek. Prvním mimoevropským uživatelem typu se stal Irák, jehož letectvo v letech 1986–1987 zařadilo do výzbroje 12 jednomístných a dva dvojmístné stroje, které se zapojily do probíhajícího konfliktu s Íránem.
Předchozí části:
Od Iráku...
V době nejtěžších bojů prováděly až 15 misí denně, do konce války v roce 1988 se uskutečnilo kolem 900 bojových letů Su-25. Další jednotka tvořená čtrnácti stroji se stala bojeschopnou až po skončení konfliktu. Irácké Su-25 se znovu zapojily do bojů během invaze do Kuvajtu v roce 1990. V průběhu následné operace Pouštní bouře přeletělo sedm Su-25 do (nedávno ještě nepřátelského) Íránu, dva stroje během pokusu o úlet sestřelil americký F-15C. Většinu zbylých iráckých Su-25 zničila koaliční letadla na zemi, či je získala nepoškozené. Po třiadvaceti letech (v polovině roku 2014) vrátil Írán všech sedm strojů Su-25 zpět do Iráku, kde se po boku dalších letounů téhož typu dodaných z Ruska zapojily do bojů proti Islámskému státu.
Začátkem roku 1988 došlo mezi Sovětským svazem a Angolou k podpisu dohody o prodeji 12 jednomístných a dvou dvoumístných Su-25, které se zapojily do občanské války vládních sil proti jednotkám opozičního hnutí UNITA. Hned na počátku bojových operací došlo ke ztrátě tří strojů v důsledku chyby pilotáže nedostatečně vycvičeného angolského létajícího personálu. Když v roce 1991 přestali Rusové angolskou vládu podporovat, provoz typu zcela ustal. Su-25 nalétaly v této africké zemi kolem 1 500 hodin.
... po Čečnu
Bojů v Abcházii v letech 1992–1993 se zúčastnily Su-25 gruzínského i ruského letectva. Gruzínské stroje uskutečnily 215 bojových letů, zatímco Rusové, bojující na straně abcházských separatistů, podnikli řadu náletů na město Suchumi a tvrdili, že útočila gruzínská letadla označená rudými hvězdami(!) Ve válce, která začala v roce 1992 a trvala 412 dní, byl zničen jeden ruský a sedm gruzínských Su-25 (jeden stroj si Gruzínci omylem sestřelili sami).
Dalším konfliktem na teritoriu někdejšího SSSR, během kterého došlo k nasazení Su-25 oběma bojujícími stranami, byla válka o Náhorní Karabach. Zatímco Arménie svých pět strojů využívala poměrně málo, Ázerbájdžán se Su-25 pravidelně útočil proti arménským (nezřídka civilním) cílům. V průběhu války byly údajně sestřeleny tři ázerbájdžánské Su-25.
K intenzivnímu bojovému nasazení Su-25 ruského letectva docházelo také v průběhu obou čečenských válek. Na začátku první (1994–1996) se typ podílel na zničení protivníkova letectva na zemi. V dubnu 1996 odpálil Su-25 řízenou střelu, která zabila čečenského prezidenta Džochara Dudajeva. V průběhu druhé války (1999–2000) se do bojů zapojily také modernizované Su-25T schopné operovat za snížené dohlednosti nebo v noci. Rusové ztratili nad Čečnou v obou válkách celkem 10 strojů Su-25.
Suchoj Su-25K
- ROZPĚTÍ / DÉLKA / VÝŠKA: 14,36 / 15,53 / 4,8 m
- HMOTNOST PRÁZDNÉHO LETADLA: 10 740 kg
- MAX. VZLETOVÁ HMOTNOST: 20 500 kg
- MAX. RYCHLOST: 950 km/h
- DOLET: 1 950 km
- DOSTUP S VÝZBROJÍ / BEZ VÝZBROJE: 5 000 / 10 000 m
- PALUBNÍ VÝZBROJ: 1× dvouhlavňový 30mm kanon GŠ-30-2 se zásobou 250 nábojů
- MAX. HMOTNOST VÝZBROJE NA ZÁVĚSNÍCÍCH: 4 400 kg
V novém tisíciletí
Na počátku roku 2001 se na hranicích Makedonie s Kosovem rozhořel konflikt mezi makedonskými bezpečnostními silami a Národní osvobozeneckou armádou (NLA), tedy gerilou bojující za zájmy etnických Albánců. V červnu téhož roku makedonská vláda zakoupila na Ukrajině čtyři letouny Su-25 (z toho jeden dvoumístný) a nasadila je proti vzbouřencům. Stroje pilotovali ukrajinští dobrovolníci, kteří vzlétali z letecké základny u města Petrovac.
Čtyři Su-25 zakoupené v Bělorusku se od roku 2004 bojově angažovaly na straně vládních sil za občanské války v Pobřeží slonoviny. Ze stejného zdroje pocházelo i 15 strojů zařazených do výzbroje súdánského letectva, které se zúčastnily bojových operací v oblasti Dárfúru. Šesti letouny disponuje také letectvo Čadu, tyto stroje pocházejí z ukrajinských přebytků. V květnu 2009 bombardovaly pozice protivládních povstalců poblíž Abéché na jihovýchodě země.
Poslední ztráty
Suchoje znovu brázdily nebe nad Gruzií v průběhu rusko-gruzínské války v roce 2008. Gruzínské letectvo disponovalo dvanácti Su-25, které se zapojily především do bojů o hlavní město Jižní Osetie, Cchinvali. Gruzie neztratila ani jeden bitevník, zatímco Rusové odepsali hned tři stroje (všechny v důsledku palby vlastních nebo spřátelených sil). Dva zničila řízená střela vypálená ze země, jeden sestřelil samohybný protiletadlový prostředek ZSU-23-4.
TIP: Suchoj Su-17/20/22: Proudová legenda ze Sovětského svazu
Více než čtyři desetiletí od vzletu prototypu je Su-25 stále schopen bojového nasazení v zemi původu i jinde. Od roku 2014 bojují ukrajinské Su-25 proti proruským separatistům na východě země. Stroje ruského letectva ze syrského letiště Latákie poskytují od roku 2015 leteckou podporu ruským jednotkám bojujícím na straně prezidenta Bašára al-Asada v syrské občanské válce. Kariéra letounu vyvinutého v době vrcholící studené války zřejmě hned tak neskončí.