Smrtící kosatky loví ve skupině, aniž by se dorozumívaly
Zapomeňte na žraloky bílé. Nejlepším dravcem ve světových mořích jsou kosatky. Ke svému prvenství se ale musely tvrdě dopracovat. Například nácvikem „tichého zabíjení“
Starý anglický název kosatek „killer whales“ (zabijácké velryby) dobře vystihuje jejich schopnosti, alespoň jak je vnímají lidé. Tito až osm metrů dlouzí a šest tun těžcí savci obývají všechny oceány na planetě. Živí se především lovem tuleňů, mrožů a dokonce i velryb. Jsou to velmi sociální zvířata a vědci dobře znají výrazné „klikací“ zvuky, jimiž kosatky komunikují a které také fungují jako sonar. Jenže – signály přítomnosti kosatek jsou dobře rozeznatelné nejen členy jejich vlastního druhu, ale také jejich kořistí. Ta se při zaslechnutí tohoto zvuku co nejrychleji „uklidí“ do bezpečí.
Specialisté na jejich chování proto dlouho předpokládali, že kosatky přecházejí na vysokofrekvenční zvuk, který by ostatní nedokázali zachytit. Jenže téměř všichni mořští savci mají exceletní sluch. Vědci navíc při poslouchání pomocí mikrofonů dokázali zachytit radostné zvuky při úspěšném lovu a dokonce praskání kostí obětí. Ale žádný infrazvuk. Kosatky prostě nemluví a pohybují se v jakémsi „tichém módu“ asi jako „neviditelné“ bombardéry.
TIP: Hladovci s plným talířem: Co chutná geniálním lovcům kosatkám?
Ukázalo se, že kosatky se na hladině vynořují na přesně očekávaných místech. Znají svoji polohu a navzájem si nahánějí kořist, i když je moře zcela zakalené a viditelnost nulová. Pokud spolu tedy nekomunikují a přesto loví, jak to dělají? Odborníci přišli na to, že jejich dokonalá spolupráce je pravděpodobně výsledkem precizního nácviku. Jak tento nácvik vypadá, zůstává tajemstvím. Vědci nyní plánují vybavit celou skupinu kosatek individuálními GPS detektory, což by mohlo přinést na tyto vzrušující otázky alespoň částečnou odpověď.
