Slepec malý: Tajemný obyvatel podzemí a pokořitel rakoviny
I když pod kůží slepců malých lze objevit náznaky někdejších očí, zrak je jim zcela odepřen a musejí spoléhat výhradně na sluch a hmat. Snad i díky své schopnosti odolávat rakovině se dožívají mimořádně vysokého věku
Slepec malý (Spalax leucodon) je středně velký hlodavec, stavbou těla podobný krtkům. Slepci jsou zavalití, bezocasí s krátkýma nohama. Na zemi působí neohrabaně, ale životu pod zemí jsou skvěle přizpůsobeni. Na rozdíl od svých krtčích „kolegů“ nemají žádné viditelné oči, i když pod srstí lze jejich zárodky objevit. Jde tak o jediné zcela slepé hlodavce! Jejich nejdůležitějšími smysly jsou sluch a hmat; čich u nich není významný.
Rozsáhlé nory hloubí slepci svými řezáky za pomoci čenichu a nohou. Labyrint tunelů budují ve dvou úrovních, z nichž první, ponořená asi 10–25 cm pod zemí, slouží k získávání potravy. Tunely slepců jsou až stovky metrů dlouhé a s povrchem je spojují svislé otvory, jejichž vyústění pozná pozorný „stopař“ podle kupičky vyhrabané zeminy. Níže položené chodby spojují jedno až dvě hnízda vystlané měkkým materiálem. Slepec zde má vybudované také spižírny a prostory používané jako záchody. Rozsáhlé prostory však obývá vždy jen jeden exemplář. Slepci jsou totiž důslednými samotáři a jiné jedince vyhledávají pouze v období páření.
Překvapení z Izraele
Život slepců není zoology příliš prozkoumán. Výzkum vědeckého týmu v Izraeli však přinesl zajímavé poznatky. Biologové zde zjistili, že samičky na podzim po prvních deštích vybudují mohutnou kupku zeminy, která má metr v průměru a výšku asi čtyřicet centimetrů. V kupce se nachází komůrka o průměru dvaceti centimetrů, v níž přichází na svět mláďata. Doba březosti trvá u samiček slepců čtyři týdny a poté porodí dvě až čtyři holá mláďata, která zpočátku váží jen šest až deset gramů. Rodné hnízdo opouštějí ve dvou měsících věku.
Paprskovitě od „porodní“ kupky se nachází patnáct až dvacet menších kupek. Ty zoologové připisují činnosti samečků, kteří se patrně zdržují nablízku. Toto zjištění by tedy nabourávalo ustálené přesvědčení, že slepci jsou striktními samotáři.
Dlouhý věk bez kyslíku
Oproti jiným hlodavcům se slepci dožívají výrazně vyššího věku. Uvádí se dokonce, že umírají až ve stáří kolem třiceti let. Je pozoruhodné, že (podobně jako rypoši) nikdy neonemocní rakovinou. S rakovinnými buňkami se totiž jejich tělíčka dokážou vypořádat.
TIP: Rypoši lysí jedí vlastní výkaly: Podle zoologů tím posilují mateřské instinkty
Tajemství této schopnosti se snaží odhalit vědci na mnoha světových pracovištích. Kupříkladu americké vědce z Univerzity v Illinois a jejich izraelské kolegy z Haify napadlo, že by příčinou jejich odolnosti mohla být adaptace na nedostatek kyslíku. Toho totiž mají ve svých podzemních tunelech (na rozdíl od kysličníku uhličitého) opravdu poskrovnu.
Slepec malý (Spalax leucodon)
- Řád: hlodavci (Rodentia)
- Čeleď: Slepcovití (Spalacidae); rod slepci (Spalax) zahrnuje třináct druhů
- Velikost: Středně velký hlodavec; délka těla 15–24 cm, hmotnost 140–220 g
- Popis: Na nožkách mají pět prstů s kratšími drápky. Nemají ani ušní boltce, i když slyší velmi dobře. Přizpůsobení životu pod zemí se zřetelně projevilo i na jejich lebce – mozkovna je široká a plochá. Slepci mají dva mohutné řezáky na každé čelisti, z nichž dolní zřetelně vystupují z pysků. Jejich stoličky mají kořeny (nerostou tedy po celý jejich život).
- Způsob života: Jsou aktivní celoročně, pouze v době extrémně nepříznivého počasí se stahují asi čtyři metry pod zem. Páření probíhá od ledna do půlky března.
- Potrava: Požírají hlízy, kořínky a další podzemní části rostlin. Zoologové nevylučují, že příležitostně možná konzumují i hmyz. Tato hypotéza však dosud nebyla jednoznačně potvrzena.
- Nepřátelé: Přirozenými nepřáteli slepců malých jsou výr velký, kalous ušatý a malé šelmy – lasičky, kuny, tchoři, lišky apod.
- Biotop: Žijí v polopouštích, ve stepi, na loukách i v zemědělské krajině. Vyskytují se až do výšky 2 300 m n. m. (na Balkánu) a 2 600 m n. m. (v Turecku). Pro vytváření podzemních chodeb potřebují oblasti s ročními srážkami od 100 do 800 mm.
- Rozšíření: V Maďarsku, Rumunsku, na Ukrajině, v Ruskuv Bulharsku, Srbsku, v Černé Hoře, Bosně a Hercegovině, Makedonii, v Albánii, Řecku nebo v Turecku. Nejčastěji prý bývá na povrchu vidět v Dunajské deltě.
Pověry a realita
Užitečná pověra
Původní obyvatelé Libye věří, že když se člověk dotkne tělíčka slepce, sám potom oslepne. To je pro tyto hlodavce nepochybně výhodná a užitečná pověra – v Libyi je totiž nikdy nikdo nelovil a neloví!
„Pomocníci“ archeologů
V odborné archeologické literatuře jsou zaznamenány případy, kdy slepci přivedli archeology k významným nálezům. V kupkách jimi vyhrabané zeminy totiž byly nalezeny drobné artefakty, náhodně vyhrabané z podzemí.
