Slavná Afghánská dívka je ve vězení: Hrozí jí až 12 let za mřížemi

Šarbat Gula se narodila jako etnická Paštunka ve východním Afghánistánu a její rodiče zemřeli během sovětského bombardování v roce 1980. Bylo jí tehdy asi šest let – svůj přesný věk si nepamatuje ani ona sama. Později spolu s babičkou a čtyřmi sourozenci utekla přes hory do Pákistánu, kde všichni skončili v uprchlickém táboře. V roce 1990 se Gula, tehdy již se svým manželem Rahmatem, vrátila do rodné vesnice v horách. Vdávala se zřejmě ve třinácti letech, i když podle jejího muže jí tehdy bylo už šestnáct.

Symbol utrpení uprchlíků 

Svoji slavnou fotku spatřila Gula poprvé až v roce 2002, kdy se opět setkala se Stevem McCurrym. V době setkání s fotografem byla Gula již matkou tří dcer, vychovávala je však sama – manžel si našel práci jako pekař v pákistánském Péšávaru, kam za ním Gula přijížděla pouze v zimě. Trpěla totiž silným astmatem, a tak ve velkoměstě zamořeném smogem nemohla žít trvale. Žena zůstala negramotná, pro svoje dcery si ovšem přála vzdělání, jež sama nemohla dokončit. 

Paradoxně největším problémem se pro Šarbat stala obyčejná pasová fotografie na pákistánskou národní identifikační kartu CNIC. Afghánští uprchlíci v Pákistánu na tyto karty totiž nemají oficiálně nárok. Zmíněné doklady si utečenci pořizují většinou proto, aby si v zemi mohli otevřít účet nebo koupit pozemek. Loni v srpnu byl Gulin průkaz zablokován a čtyři úředníky podezřelé z korupce suspendovali. V systému se prý našlo víc než 23 tisíc dalších karet nelegálně držených Afghánci.

Vyšetřování, které trvalo více než rok, nyní přineslo nepříjemné rozuzlení. Úřady nechaly Šarbat Gula kvůli nezákonnému pobytu v zemi a padělání dokladů zatknout. Podle odborníků na pákistánské právo jí hrozí 7 až 12 let vězení. Existuje ale i možnost, že jí trest bude prominut. Jestliže fotka Šarbat Guly z jejího dětství symbolizovala utrpení uprchlíků za války, její nový snímek vypovídá stejně silně o problémech, kterým musejí běženci v Pákistánu čelit i po třiceti letech.