Severní Ameriku zasáhla nejsilnější atmosférická řeka za poslední čtvrtstoletí
Letos v září zasáhly Kanadu a Aljašku intenzivní srážky. Podle odborníků je přinesla mimořádně mohutná atmosférická „řeka“, největší v oblasti severovýchodního Pacifiku od roku 2000.
Atmosférické „řeky“ jsou úzké a dlouhé oblasti v atmosféře, které přenášejí velké množství vodní páry. Tyto „řeky“ mohou být zodpovědné za intenzivní srážky, včetně silných dešťů, sněhových bouří a dalších povětrnostních jevů. Jsou klíčovou součástí globálního systému přenosu vlhkosti, který hraje významnou roli ve formování počasí a klimatu. Vznikají v oblastech s vysokou koncentrací vlhkosti (typicky nad tropickými oceány) a mohou transportovat vlhkost na tisíce kilometrů do vyšších zeměpisných šířek.
Atmosférický veletok
Nad Aljašským zálivem se letos v září objevila atmosférická řeka, která po několik dní zaplavovala pobřežní oblasti Kanady a jihovýchodní Aljašku intenzivními lijáky. Nejvíce srážek spadlo v Pobřežních horách, v pohoří Hazelton a v národním parku Glacier Bay. V jednom z menších měst Britské Kolumbie napršelo čtyři dny po sobě 56 až 99 milimetrů srážek. Loni zde přitom za celé září spadlo jen 119 milimetrů srážek.
Atmosférické řeky jsou podobně jako třeba hurikány klasifikovány do pěti kategorií podle své intenzity. Zatímco nejslabší atmosférické řeky kategorie 1 přinášejí zpravidla jen mírný déšť a doplňují zásoby vody v krajině, atmosférické řeky nejsilnější kategorie 5 mohou přinášet extrémní deště spojené se sesuvy půdy a dalšími ničivými událostmi. Podle odborníků spadala zářijová atmosférická řeka právě do této nejsilnější kategorie.
Podle odborníka na atmosféru Bina Guana z Laboratoře tryskového pohonu NASA je taková intenzita atmosférické řeky zvláštní. Viníkem by podle něj mohlo být neobvyklé chování Arktické oscilace, komplexního klimatického jevu, který se objevuje v oblasti Arktidy. Guan je přesvědčený, že by to mohla být přinejmenším jedna z příčin, které vedly k vytvoření takové extrémní atmosférické řeky.
