S Hydronautem do kosmu: Český projekt nemá ve světě obdoby

Od začátku to měla být kosmická loď, která však nikam nepoletí. Jeden krátký „let“, u nějž půjde o každý milimetr, ji ovšem přece jen nemine: 35 tun materiálu a deset let práce se v budoucnu zanoří do zatopeného lomu v obci Jesenný u Železného Brodu a jeho temné vody napodobí nekonečný vesmír. 

Na sklonku loňského prosince se zařízení nazvané Hydronaut konečně dostalo na hladinu. „Je před námi samozřejmě ještě spousta práce. Ale díky tomu, že jsme na vodě, už můžeme testovat jednotlivé systémy, jestli jsme všechno správně spočítali a podobně,“ vysvětluje autor projektu a profesionální potápěč Matyáš Šanda. 

Světový unikát 

Hydronaut představuje něco mezi ponorkou a speciálním potápěčským zvonem zvaným keson. V malém prostoru bude jednou tříčlenná posádka pobývat celé týdny, a na dně lomu tak zažije třeba simulaci letu k asteroidu či na rudou planetu. „Technologicky už dnes dokážeme doletět i na Mars, problém však pořád spočívá v lidské povaze, v našich vlastnostech,“ vysvětluje Šanda. A dodává, že rizika vznikající v reálném vesmíru lze srovnat s těmi v jeho projektu – ani tam nesmí dojít k žádné chybě. 

Ačkoliv se to zdá neuvěřitelné, v současnosti nemá český projekt obdoby. Ve světě existuje pouze jedno takové zařízení: Patří NASA a odpočívá na Floridě, v hloubce asi 15 metrů. Pochází však již z 80. let minulého století, a je tudíž značně zastaralé. 

Na seznamu ESA

Sen malého kluka a pozdějšího profesionálního potápěče Matyáše Šandy zaujal širokou veřejnost, ale také Evropskou vesmírnou agenturu (ESA). Jenže zařízení musel postavit sám a z vlastních zdrojů. Pomohla sbírka na internetu, nejrůznější dary, a hlavně čas a ruce party kamarádů, většinou rovněž potápěčů.

„Když se mě Matyáš zeptal, jestli bych svařil ponorku, odpověděl jsem, že ponorku jsem ještě nikdy nedělal, ale naučím se to,“ vzpomíná na začátky projektu dlouholetý člen týmu Jiří Valášek. 

Při vývoji Hydronauta museli často postupovat svépomocí. Podle Šandy jim totiž nikdo nemohl říct, jak zařízení vyrobit, už proto, že se jedná o unikát. Pracovali na něm tudíž dlouhých deset let – aby se pak účastníci experimentu mohli zavřít na dně jezera, pít svoji filtrovanou moč, pěstovat ředkvičky a monitorovat vlastní stres… Právě tak ovšem jednou zřejmě budeme dobývat vesmír.  

Modul podle Apolla 

Tubus Hydronauta má objem 20 m³, stejně jako moduly programu Apollo, které dobývaly Měsíc. Jeho průměr byl zvolen s ohledem na to, aby se vešel na současné rakety. V obytné části se nacházejí lůžka i sezení pro tři členy posádky, miniaturní kuchyň a nádrž na moč, jež bude dál pokračovat do systému akvaponie pro pěstování rostlin bez půdy.

TIP: Z garáže profesionálního pilota se stal dokonalý letecký simulátor Boeingu 737

Ven se bude chodit přes přechodovou komoru. Pohyb potápěče, změny tlaku – to vše má odpovídat skutečným podmínkám ve vesmíru. „Dýchání zajistíme třemi způsoby: Systém nargilé tvoří hadice vedená ze základny pod vodou. Dál se jedná o rekuperaci vzduchu a záložní tlakové láhve po obvodu stanice,“ vysvětluje Šanda. 

Hned vedle lomu stojí bývalý mlýn na kámen, kde už se buduje zázemí pro vědce, kteří budou sledovat reakce posádky. Šandův plán je promyšlený do nejmenších detailů, na dně pomůže trénovat nejen budoucí dobyvatele kosmu, ale třeba i policejní potápěče, záchranáře či pyrotechniky.