S hlavou v oblacích: Životní příběh Jana Kašpara, otce české aviatiky

Než se Jan Kašpar usadil do kokpitu svého letadla a položil základní kámen české aviatiky, musel překonat řadu komplikací a nezdarů. Následné roky slávy si sice užil, ovšem ani poté, co si vydobyl své místo na výsluní, ho nečekal šťastný život. Na kolena jej srazila smrt otce a pomyslnou poslední ránu mu uštědřila první světová válka.  

Hledání cesty

Jan Kašpar se narodil 20. května 1883 do zámožné pardubické rodiny. Po reálce nastoupil na C. a k. českou vysokou školu technickou v Praze, kde studoval strojní inženýrství. V roce 1907 úspěšně složil státní závěrečnou zkoušku a následně začal pracovat u firmy Basse und Selve, jež mimo jiné vyráběla hliníkové součástky pro vzducholodě. 

Tou dobou již v Evropě vzlétali první odvážlivci: Do vzduchu se vznesl například francouzský aviatik Louis Blériot, který roku 1909 přeletěl kanál La Manche. Motorové letectví Kašpara fascinovalo a svou láskou se snažil „nakazit“ vedení firmy – nesetkal se však s pochopením. Zdálo se, že budoucnost patří vzducholodím.

Cena za nezkušenost

S plánem stát se nejen letcem, ale také letadlovým konstruktérem proto ze společnosti odešel a spolu s bratrancem Evženem Čihákem začal pracovat na splnění svého snu. Dvojice navrhla a zkonstruovala letadlo i motor, nicméně nakonec doplatila na nedostatek zkušeností. Prototyp byl příliš těžký a motor neměl adekvátní výkon: První pokus o vzlétnutí skončil havárií a zničením českého výtvoru. 

Kašpar proto odsunul svou inženýrskou ctižádost stranou, odjel do Francie a letadlo i s motorem zkrátka koupil: Jednalo se o Blériot XI a údajně ho vyšel na osmnáct tisíc franků. Se spolehlivým strojem se pak český inženýr pustil do svých prvních leteckých pokusů: 12. dubna 1910 uskutečnil na vojenském letišti v Pardubicích dva velké skoky do vzduchu, a jako první Čech tak vzlétl.  

Na druhý pokus 

Po několika dalších „seznamovacích“ experimentech se odhodlal složit letecké zkoušky (vzdušný provoz už tehdy regulovalo rakousko-uherské právo) a na 19. června 1910 naplánoval svou první pilotní exhibici. Produkce byla úspěšná, tudíž na ni mohla navázat řada dalších.

Vedle vystoupení pro veřejnost však Kašpar zároveň pracoval na stavbě nového letadla a na návrhu motoru. Výsledný prototyp se jmenoval Kašpar JK a jeho konstrukce se podobala Blériotu XI. Ovšem na rozdíl od předchozího výtvoru byl už nový stroj provozuschopný, takže se s ním hrdý inženýr rozhodl absolvovat první český dálkový přelet.  

V cíli čeká sláva

Před výkonem, který mnozí považují za počátek české aviatiky, uskutečnil Jan Kašpar 30. dubna 1911 nejprve orientační průlet trasy z Pardubic do Chrudimi a zpět: Strávil při něm ve vzduchu 24 minut a pohyboval se zhruba 400 metrů nad zemí. Slavný dálkový let z Pardubic do Chuchle se pak odehrál o dva týdny později, 13. května.

Letecký pionýr odstartoval o šesté ranní a zamířil na západ, přičemž se orientoval podle železniční trati. Po přeletu Přelouče, Kolína a Českého Brodu konečně narazil na tok Vltavy, který pak sledoval až do cíle. V Chuchli toho dne panovala hustá mlha, ale navzdory nepříznivým podmínkám letec úspěšně přistál. Ve vzduchu strávil 92 minut, dosáhl výšky až 800 metrů a urazil 121 kilometrů. V roce 1911 se jednalo nejen o úctyhodný výkon pro české letectví, ale i o bezkonkurenční let v celém Rakousku-Uhersku. 

Zlomený vaz

Slibně se rozvíjející kariéru však zbrzdila smrt Kašparova otce v roce 1913, která českého inženýra přiměla odsunout létání na druhou kolej a začít se naplno věnovat správě rodinného majetku. Letadlo, s nímž se zapsal do historie české aviatiky, proto Jan Kašpar věnoval tehdejšímu Technickému muzeu Království českého (současnému Národnímu technickému muzeu), jež ho vystavuje dodnes. 

Jenže správa rodinných statků se Kašparovi příliš nedařila: O velkou část jmění přišel při neúspěšném obchodování na burze, po skončení první světové války byl už takřka na mizině a na živobytí si vydělával jako státní úředník. Kvůli nekonečné řadě nezdarů u něj propukly deprese – a 2. března 1927 spáchal pionýr českého létání ve věku 43 let sebevraždu.