Rypoši lysí by mohli zachránit uvadající lidskou plodnost
Samice rypošů lysých žijí vzhledem ke své velikosti velice dlouho a po celou dobu se bez problémů rozmnožují. Vědci a lékaři se proto rozhodli prozkoumat, v čem tkví tajemství nekonečné rypoší plodnosti...
Rypoši lysí (Heterocephalus glaber) jsou opravdu unikátní stvoření, i když málokdo by je asi popsal jako krásná zvířátka. Tito nazí a slepí hlodavci žijící ve východních oblastech Afriky se dožívají neuvěřitelně dlouhého věku – až kolem 30 let. V mnoha ohledech jim můžeme závidět – prakticky netrpí rakovinou, jsou odolní vůči bolesti, téměř nestárnou a prospívají v prostředí s nízkým obsahem kyslíku.
„Rypoši lysí jsou ta nejdivnější zvířata jaké znám,“ potvrzuje specialista reprodukčního výzkumu Miguel Brieño-Enríquez z Pittsburské univerzity v Pensylvánii. „Pro mě je ze všech jejich podivností nejzajímavější, že nikdy nepřestanou mít potomky. Nedochází u nich k poklesu plodnosti s věkem.“
Reprodukční perpetuum
Brieño-Enríquez a jeho kolegové se rozhodli prozkoumat, jaký trik při rozmnožování rypoši využívají. Porovnávali reprodukční soustavu rypošů v různých fázích vývoje jedinci s reprodukčními orgány u myší, které sice rovněž patří mezi hlodavce, ale jejich rozmnožování je v řadě ohledů podobnější lidem než rypošům. Výsledky svého výzkumu badatelé publikovali ve vědeckém časopisu Nature Communications.
Myši se dožívají zhruba čtyř let. Přibližně po 9 měsících u nich dochází k poklesu plodnosti, podobně jako u lidí a většiny dalších savců. Zhruba stejně velcí rypoši lysí ale žijí mnohem déle a plodnost u nich prakticky neklesá. Badatelé zjistili, že u rypošů došlo k pozoruhodnému prodloužení oogeneze, což je proces tvorby vajíček ve vaječnících samic příslušného druhu.
Prodloužená rypoší plodnost
U lidských žen probíhá oogeneze během zárodečného vývoje, od konce 2. měsíce do 5. měsíce těhotenství, tedy ještě před narozením ženy. Tímto způsobem vzniknou asi dva miliony zárodečných vaječných buněk a od té doby už jejich počet stále klesá. V pubertě jich zbývá pár set tisíc a poté klesají až do menopauzy. U rypošů ale oogeneze probíhá ve vaječnících po narození dotyčné samice a nová vajíčka vznikají i u desetiletých samic rypošů.
Podle Neda Place, profesora Cornellovy univerzity a hlavního autora studie, jde o mimořádně důležité zjištění, které zpochybňuje 70 let staré dogma, podle kterého jsou samice savců obdařeny konečným počtem vajíček před porodem nebo krátce po něm.
TIP: Necitelný jako rypoš. Podzemní hlodavci necítí různé typy bolesti
Pokud bychom dokázali zjistit jaké mechanismy stojí za prodlouženou oogenezí u rypošů, mohli bychom podle vědců takové poznatky využít při vývoji léků, určených pro lidské pacienty. „I když lidé dnes žijí déle než v minulosti, menopauza přichází stále ve stejném věku. Doufáme, že to, co jsme se naučili od rypošů, dokážeme v budoucnu využít k ochraně funkce vaječníků a prodloužení doby lidské plodnosti,“ shrnuje zjištění nové studie profesor Brieño-Enríquez.
Reprodukční hierarchie
Rypoši lysí jsou jedinými savci, kteří žijí v eusociální struktuře. To znamená, že podobně jako třeba u včel nebo mravenců pouze jediná samice (královna) plodí potomky, zatímco ostatní samičky, které mají zakrnělé vaječníky, se o její potomky starají. Na rozdíl od včel nebo mravenců se ale samice rypoše lysého královnou nerodí – když královna zemře anebo je z kolonie odstraněna, do té doby podřízené samice soutěží o její místo v hierarchii. Královnou se tak může stát každá samice, ale teprve když se této role ujme, aktivuje se u ní její reprodukční systém.
