Rozsáhlý výzkum naznačuje spojitost mezi kočkami a schizofrenií u lidí

Kočičí parazit toxoplazma dokáže manipulovat lidským mozkem. Podle dánských badatelů má vztah i k schizofrenii

31.01.2019 - Stanislav Mihulka



Už nějakou dobu víme, že od svých kočičích společníků můžeme chytit nepříjemného parazitického prvoka Toxoplasma gondii - původce nebezpečné toxoplazmózy.

Toxoplasma gondii je velmi zvláštním parazitem, který dovede manipulovat mysl svého hostitele. Nejčastěji se vyskytuje u myší, kde svým působením usnadňuje lov kočkám. Za normálních okolností se myši vyhýbají místům označených kočičí močí. Parazit ale myši „přeprogramuje“ tak, že tato místa naopak vyhledávají. Zároveň zpomaluje jejich reakce a nakažená myš je tak pro kočku snadnou kořistí. Nijak výjimečná ale není ani nákaza u lidí - například ve Francii nebo v Německu se tímto parazitem v průběhu života nakazí okolo 80 % populace a v Česku asi třetina obyvatel.

S parazitem v mozku

Na rozdíl od myší je průběh toxoplasmózy u lidí obvykle bez viditelnějších příznaků. Největší nebezpečí představuje parazit pro těhotné ženy, kde hrozí riziko poškození plodu. Jedním z méně viditelných ale důležitých projevů onemocnění je, že nakažení lidé reagují pomaleji v kritických situacích. Existuje tak teoretické vyšší riziko, že se nemocný člověk stane účastníkem dopravní nehody.

Jak ale ukazují čerstvé zkušenosti z Dánska, skrytých projevů tohoto onemocnění může být mnohem více. Dánští vědci nedávno uskutečnili doposud nejrozsáhlejší studii, která zkoumala souvislost mezi toxoplazmou a závažnými duševními poruchami. Zaměřili se především na vztah onemocnění toxoplazmou a schizofrenií, sebevražednými sklony, vážnými výkyvy nálad a dalšími poruchami. Prověřili ale i výskyt onemocnění u účastníků dopravních nehod.

TIP: Geny pro kreativitu zvyšují riziko schizofrenie a bipolární poruchy

Badatelé prozkoumali vzorky krve 11 500 dánských dárců krve a hledali v nich protilátky, které by ukázaly na infekci toxoplazmou. Zjistili, že toxoplazmou bylo nakaženo 25,9 procent z těchto dárců. Mnohem větším překvapením ale bylo, že dárci s protilátkami nápadně častěji trpěli schizofrenií. Výzkumníci dospěli k závěru, že existuje těsný (i když zatím blíže neurčený) vztah mezi toxoplazmou a schizofrenií. U ostatních sledovaných poruch nebyl vztah statisticky významný a totéž platí i pro účastníky dopravních nehod.

Přestože jde pouze o první výzkum tohoto druhu, ukazuje se, že toxoplazmóza je významná choroba, jejíž dopad na veřejné zdraví by rozhodně neměl být přehlížen.


Další články v sekci