Rodiče proti svým dětem: Infanticida aneb zvířecí vraždění neviňátek
V období péče o mláďata procházejí živočichové stavem hluboké vnitřní rozpolcenosti. Na jedné straně je žádoucí, aby byli vysoce agresivní ke všem, kteří by mohli jejich potomky ohrozit. Na straně druhé se však tato agresivita nesmí ani v nejmenším dotknout mláděte. Křehké tělíčko potomka by nemuselo nešetrné zacházení vydržet
Slavný rakouský zoolog Konrad Lorenz demonstroval rozpolcené chování u krůtí matky, která vyseděla mláďata. Krůta útočila na všechno, co se pohybovalo v blízkosti hnízda. Zvláště ji popudilo cokoli, co bylo pokryté chlupy. Tato reakce zaručí, že matka nebude shovívavá třeba k tchoři, který by si na jejích mláďatech rád smlsnul. Mláďata porostlá jemným chlupovitým peřím ale krůta od samého začátku tolerovala. Při pokusech se ukázalo, že smír s matkou si krůtí mládě zajišťuje neustálým pípáním.
Vraždění neviňátek
Pokud necháme sedět na vejcích hluchou krůtu, probíhá všechno tak, jak má. Až do vyklubání mláďat. Neslyšící matka krůťata ihned po vylíhnutí jedno po druhém zabije. Reaguje totiž pouze na zrakový vjem, jenž ji varuje před „nebezpečnou cizí chlupatou věcí u hnízda“. Prosbu o milost v podobě pípání mláděte hluchá krůta neslyší a nemůže se podle ní zařídit.
O tom, jak křehká je rovnováha mezi agresí vůči okolí a péčí o mláďata, svědčí situace, kdy je matka vystavena silnému stresu. Například hlučný přelet stíhačky nad farmou se stříbrnými liškami, vyvolal šok u samic, která nedávno vrhly mláďata. Většina matek svá mláďata sežrala.
Jiné případy infanticidy lze chápat jako pokračování neúprosného boje s dospělým sokem. U medvědů hnědých, pum horských nebo lvů se samci po obsazení teritoria rychle zbaví mláďat, která s místními samicemi zplodil jejich předchůdce. Samice, která kojí mládě, nemůže rychle zabřeznout. Noví vládci teritoria ale nechtějí čekat, až matka mládě odchová. Jeho zavražděním urychlí u matky obnovení pohlavního cyklu a schopnost znovu počít.
