Riziko chybné diagnózy: Záhadná plicní choroba stála Američanku málem život

Gail Multopová (67 let) znovu a znovu přemýšlela, proč se lékařům nedaří vyléčit její zdánlivě neřešitelná onemocnění plic. Zdálo se, že její zdravotní problémy postupují pomalu, ale vytrvale. V listopadu 2016 prodělala zápal plic. Další přišel o šest měsíců později. V té době už tato specialistka na vzdělávání v raném dětství trpěla ničivým kašlem a cítila se stále častěji vyčerpaná a u konce s dechem.

Hrsti léků ani cílené léčby proti jejím zhoršujícím se příznakům neuspěly. Dva pneumologové, otolaryngolog, alergolog, kardiolog, specialista na infekční nemoci, ani její rodinný lékař si nevěděli rady a nedokázali vysvětlit, proč se její stav nezlepšuje. Příčinu zhoršujícího se zdravotního stavu však Multopová odhalila až v květnu 2018, kdy náhle zkolabovala v lékařské ordinaci, a už téměř polomrtvou ji převezli do blízké nemocnice. Prodlení s léčbou jejího onemocnění vedlo až k ohrožení na životě.

Nepříjemné následky

Multopová zjistila, že dlouhotrvající odklad léčby její skryté nemoci měl hluboké a trvalé následky. Jako by jí v životě vybuchla bomba. „Snažím se být velmi chápavá, ale pokaždé, když o tom mluvím, se mi udělá vnitřně těžko, nebo když si procházím své zdravotní záznamy,“ uvádí Multopová. „Myslím, že všichni ti lékaři o tom přemýšleli jen ve svých vlastních škatulkách, ale dál už nešli.“

Multopová si svůj první zápal plic jasně vybavuje. Připadl na den voleb v roce 2016. Pamatuje si, že ležela na gauči a sledovala zpravodajský záznam v sevření halucinací téměř čtyřicetistupňové horečky. Uvádí, že horečka ji postavila ještě více mimo realitu. Až do té doby byla Gail většinou zcela zdravá. Přednášela ve dvou kampusech jedné vysoké školy, pracovala na plný úvazek ve školce, kde se běžně vystavovala celé řadě různých bacilů. „Nemocná jsem dlouho předtím nebyla,“ uvádí.

V květnu 2017, kdy byl Multopové diagnostikován druhý zápal plic za šest měsíců, požádala rodinného lékaře o žádanku na vyšetření u plicního specialisty. Když jí řekl, že žádanku nepotřebuje, požádala kamarádku o doporučení. Začala navštěvovat pneumologa, kterého jí kamarádka poradila, a v následujícím roce s ním zrealizovala 18 telefonátů a návštěv.

V rukou odborníků

Při její první návštěvě pneumolog zaznamenal její neustupující kašel, někdy s produkcí hlenu, stejně jako vytrvalé mírné astma. Nařídil CT vyšetření, které prokázalo zánět dutin a mírnou bronchiektázii, chronické onemocnění plic zapříčiněné opakovanými záněty a infekcemi. Pneumolog předepsal nové léky proti astmatu. O několik týdnů později ji měl v ordinaci znovu. Zdálo se, že dutiny se pacientce vyčistily, ale kašle se nezbavila. Následující měsíc se znovu vrátila, vypadalo to, že s dalším zápalem plic. Pneumolog předepsal druhé (silnější) antibiotikum a nařídil rentgen plic. Multopová uvedla, že se v té době začala cítit trochu lépe.

O tři týdny později byla však v ordinaci znovu. Oznámila lékaři, že kašel se jí zhoršil, že cítí dušnost a je natolik unavená, že si musí dvakrát denně jít na chvíli lehnout. Rentgen plic však ukázal zlepšení. Stěžovala si tedy lékaři, že nechápe, proč to zlepšení na sobě nepociťuje. „Věřím, že její symptomy všechny souvisejí se skrytou bronchiektázií,“ poznamenal si pneumolog. Předepsal jí další týden antibiotik a dýchací přístroj podobný inhalátoru, jenž má čistit dýchací cesty od hlenu.

Pneumolog také svou pacientku doporučil ke specialistovi na infekční nemoci. Multopové řekl, že infekce možná způsobuje nějaká plíseň či neobvyklá bakterie odolná vůči antibiotikům. Další CT vyšetření z října 2017 už bylo znepokojivé, ukázalo za posledních šest měsíců znatelné zhoršení. V hrudníku Multopové byly viditelné oteklé lymfatické uzliny, kolem plic i srdce se nahromadila tekutina a objevila se i atelektáza, tedy částečné zhroucení plíce způsobené zpravidla nádory nebo hleny, které blokují dýchací cesty.

Pohled do plic

Multopová také pneumologovi sdělila, že trpí přerušovanými bolestmi v hrudníku, a to zvláště v poloze vleže. Pamatuje si, že se lékaře ptala, zda mohou tyto bolesti souviset se srdcem. Pneumolog jí poradil, aby se nechala vyšetřit kardiologem, a doporučil jí intervenčního plicního specialistu na bronchoskopii – invazivní vyšetření, kdy lékař prohlédne plíce a dýchací cesty pomocí tenké trubičky, kterou vede hrdlem pacienta až do plic. Bronchoskopie lékaři rovněž dovoluje odebrat vzorky tkáně či hlenu a uvolnit zablokované dýchací cesty.

Kardiolog provedl transtorakální echokardiograf, obecné neinvazivní vyšetření, které vytvoří videozáznam srdce pomocí ultrazvuku. Toto vyšetření prokázalo tekutinu kolem srdce a plic Multopové, přesně jak ukázal CT sken. Ejekční frakce pacientky byla vypočítána na 64 %, tedy v rámci normálu, bez náznaků potíží se srdečními chlopněmi. Bronchoskopie provedená o dva týdny později toho také moc neodhalila. Intervenční pneumolog z plic odsál velké množství hlenu, ale nic jiného ve zduřelých lymfatických uzlinách nenašel, ani rakovinu. Toto vyšetření neukázalo žádné významné množství tekutiny kolem plic.

Na základě těchto testů ošetřující pneumolog Multopové usoudil, že jejím hlavním problémem se zdá být blokace dýchacích cest hlenem. Předepsal nositelné zařízení SmartVest, jež pomáhá cesty vyčistit. Tato vesta, již Multopová nosila dvakrát denně, zdánlivě začala pomáhat. Koncem listopadu se pacientce trochu ulevilo. Rentgen plic byl čistý a výtěry neprokázaly přítomnost plísní ani bakterií.

Vleklé potíže

Zlepšení ale dlouho nevydrželo. Multopová vzpomíná, jak se počátkem roku 2018 cítila velmi unavená a nemohla se pořádně nadechnout. Projít se kolem bloku už vyžadovalo několik přestávek na odpočinek. Pneumolog byl v koncích. „Neustále opakoval, že nechápe, proč mám tolik příznaků, když mám tak mírný případ bronchiektázie,“ vzpomíná Multopová. Lékař poslal další vzorky hlenu na rozbor a upravil její rostoucí seznam léků.

Multopová dále vypráví, že se nějak propotácela zimou i jarem a podařilo se jí vyhnout dalšímu zápalu plic. Uvedla, že pneumologa upozornila, že při použití vesty často vykašlává vodnatou tekutinu s hlenem. „On mi na to řekl, že to nemohla být tekutina, ale zvratky,“ vzpomíná. K pneumologovi se znovu dostavila 1. května, kvůli stále horšímu kašli. Nový rentgen ukázal možný další zápal plic, který už odolal dvěma léčbám antibiotiky.

Náhlý kolaps

Přestože pneumolog Multopové opakovaně doporučoval, aby šla na pohotovost, kdyby se její stav zhoršil, ona se zdráhala. Říkala, že na pohotovosti nechce prosedět celé hodiny, jako to musela dělat, když byly malé její dcery, a bála se, že by v nemocnici mohla chytit nějakou další infekci. Zpětně ale vyhodnotila, že by bývalo lepší na pohotovost přece jen jít.

O tři týdny později, 21. května, když se svým manželem Ridgem čekala v čekárně u pneumologa, se Multopová pozvracela a poté zkolabovala. Lékař zavolal sanitku a ta ji odvezla do nemocnice Inova Alexandria, kde jí lékaři zachránili život. Multopová utrpěla kardiogenní šok, komplikaci s úmrtností 50 %. Bývá obvykle způsoben velkým infarktem nebo nejzávažnější formou selhání srdce, známou také jako městnavé srdeční selhání. Šok nastane ve chvíli, kdy srdce už nedokáže pumpovat tolik krve, kolik tělo potřebuje.

Lékaři rychle infarkt jako možnou příčinu vyřadili a určili, že problém Multopové je pokročilé srdeční selhání. Srdce jí pravděpodobně selhávalo mnoho měsíců, a to v důsledku kardiomyopatie, která narušuje schopnost srdce fungovat. Problém tedy s plícemi nesouvisel. Lékaři v nemocnici Alexandria pacientku stabilizovali a byla převezena do nemocnice Inova Fairfax Hospital, kde strávila téměř dva týdny. Tam se dozvěděla, že její přetrvávající kašel, únava a závažná dušnost, bolesti v hrudníku a tekutina kolem srdce a plic byly všechno příznaky selhání srdce.

Léčba – a lítost

„Plicní a srdeční onemocnění se často pletou,“ uvedl Mitchell Psotka, transplantační kardiolog, specialista na pokročilé stadium selhání srdce v nemocnici Inova Fairfax a člen týmu, jenž ošetřoval Multopovou. „Tyto orgány spolu neustále interagují.“ Psotka uvádí, že není neobvyklé vidět pacienta diagnostikovaného s plicním onemocněním, který má ale ve skutečnosti srdeční problém.

„Při selhání srdce v ranějších fázích se jedná o běžný omyl.“ Jedním z důvodů je, že se toto onemocnění často vyvíjí postupně a zákeřně. A prozrazující příznak – dušnost – může být důsledkem široké škály jiných zdravotních potíží, včetně obezity a ucpaného nosu. Měla tedy Multopová vůbec někdy plicní onemocnění? „To je nejasné,“ uvedl Psotka. „Určitě došlo k nějakému poškození plic, ale to může být i důsledkem toho chronického srdečního selhávání.“

„Myslím, že její ošetřující pneumolog udělal správnou věc, a to, že ji poslal za kardiologem,“ dodal. Echokardiograf dokáže selhání srdce rozpoznat, není jasné, proč k tomu u Multopové nedošlo. „Nevím, co viděl ten kardiolog,“ říká Psotka. „Těžko se mi posuzuje, k čemu v tom případě došlo. Není však neobvyklé, že jeden echokardiogram interpretují různí lékaři různě,“ dodává.

Multopová neprokazovala některé z obvyklých rizikových faktorů selhání srdce, jako jsou například cukrovka nebo vysoký krevní tlak. Neměla ani oteklé kotníky, což je příznak, který často vede k detekci nebo sledování srdečního onemocnění. (V případě Multopové se tekutina hromadila v oblasti hrudníku.) Podle Psotky si lékaři nejsou jisti, co způsobilo kardiomyopatii, ale mají podezření na genetickou příčinu. U Multopové byla správná diagnóza pouze začátkem. Ukázalo se, že má srdce poškozené natolik, že už nedokáže správně fungovat. Loni strávila téměř sedm týdnů v nemocnici Inova Fairfax a vyvrcholením její hospitalizace byla transplantace srdce provedená 5. října.

TIP: Darovat kus sebe: Jak probíhá transplantace živých orgánů

„Jsem šíleně vděčná, že jsem dostala nové srdce, když jsem ho potřebovala,“ říká Multopová. Podle svých slov se cítí silnější, už dokáže cvičit s osobním trenérem, nevydrží však tak dlouho jako předtím. Prozatím učí raději on-line než osobně ve třídě, její imunitní systém je totiž stále dost křehký. „Vede si úžasně, o čemž svědčí fakt, že jsem ji dlouho neviděl,“ potvrzuje Psotka. Zkušenost Gail Multopové podle něj podtrhuje pro lékaře i pacienty významné ponaučení: „Pokud se nedaří stav zlepšit se současnou strategií, možná neléčíte ten správný problém.“