Rio 2016: Olympiáda navzdory osudu
Brazílie se potýká s největší ekonomickou krizí posledních desetiletí, s vládní korupční aférou, bující kriminalitou a virovou hrozbou jménem zika. Navzdory tomu však přípravy na největší sportovní klání vrcholí a na začátku srpna zahájí velkolepý ceremoniál olympijské hry v Riu
Ještě v roce 2014 označil viceprezident Mezinárodního olympijského výboru John Coates přípravy na letní olympiádu v brazilském Riu za „nejhorší, jaké kdy zažil“. Situace se od té doby hodně změnila a s řadou komplikací už si brazilští organizátoři poradili. Objevily se však nové výzvy a zdá se, že problematické otázky spojené s olympijským kláním, které se na jihoamerické půdě koná poprvé, budou Brazilci řešit do poslední chvíle.
Strašák zika
Snad největším strašákem se v posledních měsících příprav stal pro organizátory nebezpečný virus zika, šířící se Brazílií od roku 2014. Světová zdravotnická organizace (WHO) kvůli němu začátkem února vyhlásila celosvětový stav nouze, podobně jako o dva roky dřív v případě eboly.
Virus se přenáší hmyzím bodnutím a nemoc probíhá jako běžná chřipka provázená horečkami. Nakazí-li se však těhotná žena, může mít infekce fatální následky. U novorozenců totiž způsobuje tzv. mikrocefalii – děti se rodí s abnormálně malou hlavou a zakrnělým mozkem. V Brazílii momentálně evidují asi 120 tisíc pacientů, kteří se virem nakazili, a zhruba 1 300 novorozenců, u nichž zika prokazatelně vyvolala mikrocefalii (další tři tisíce případů lékaři prošetřují). Těhotným ženám se proto nedoporučuje do země vůbec jezdit. Počátkem února však vědci odhalili další důležitý fakt: Virus se přenáší rovněž krevní transfuzí či pohlavním stykem, a zdravé ženě tak může onemocnění předat i nakažený muž.
Nakročeno k pandemii
Koncem letošního května tedy na 150 vědců včetně akademiků z Harvardu, Yale či Oxfordu vyzvalo Světovou zdravotnickou organizaci, aby kvůli možnému šíření nákazy nařídila hry odložit nebo přesunout. Obávají se totiž nebezpečí přenesení viru do dalších zemí, kde by mohl zdomácnět a postupem času i zmutovat. Problém tkví podle nich také v tom, že účinky ziky ještě nejspíš plně neznáme – existuje přitom podezření, že kromě mikrocefalie může způsobit celou řadu dalších vážných stavů: například neurologické poruchy vedoucí v krajním případě až k celkové obrně.
Sportovní klání, při kterém se setkávají stovky tisíc fanoušků z celého světa, je podle vědců pro šíření nákazy ideální – ostatně právě kvůli fotbalovému šampionátu, jenž se v Brazílii konal před dvěma lety, se zřejmě virus do země dostal. Původem totiž nákaza pochází z Afriky a nemoc je známá i v některých asijských státech, zatímco v Jižní Americe se o ní až do konce roku 2014 prakticky nevědělo. Za pouhé dva roky však již virus zasáhl 21 latinskoamerických zemí.
Zbytečná panika?
Koncem května tak desítky předních expertů z univerzit celého světa podepsaly výzvu za zrušení olympiády. Virus zika podle nich představuje pro statisíce očekávaných návštěvníků obrovské riziko a žádné hry prý nemohou takový hazard ospravedlnit. Podle Světové zdravotnické organizace však není důvod k panice: Po zveřejnění výzvy akademiků vydala prohlášení, že zrušení her není nutné, a totéž potvrdil i Mezinárodní olympijský výbor. Ačkoliv má v červnu kvůli zmíněné otázce zasedat ještě krizový výbor WHO, na konání olympiády už to asi nic nezmění. Podle mluvčí organizace Nyky Alexanderové nespadá navíc rozhodování o době konání her do kompetencí WHO – ta pouze vydává doporučení a finální verdikt záleží na Mezinárodním olympijském výboru.
Také Brazilci zachovávají chladnou hlavu. Jejich ministr zdravotnictví doporučuje podrobit se před odjezdem lékařské prohlídce, jinak jsou ovšem podle něj místní opatření dostatečná. Navíc ve snaze minimalizovat veškerá rizika kontroluje už nyní speciální tým výskyt hmyzu v okolí stadionů a má v tom pokračovat i během sportovních klání. Další skupiny budou hlídkovat v přilehlých stojatých vodách, jež jsou živnou půdou pro komáry Aedes aegypti, kteří virus přenášejí. Brazilci rovněž zdůrazňují, že srpen je v jejich zemi obdobím sucha, kdy se bodavý hmyz vyskytuje obecně méně.
Splašky, viry, bakterie
Infekční hmyz však nepředstavuje jediný problém okolních vod. Podle testů, jež loni v červenci provedla agentura Associated Press, znečišťovaly pobřeží v blízkosti Ria splašky a nacházel se tam i alarmující počet nebezpečných virů a bakterií. Mimoto ve vodě plavala těla mrtvých ryb, plechovky a zbytky kartonových krabic. Obrázky špinavých pláží v zátoce Guanabara vyděsily hlavně jachtaře, kteří mají právě v těchto místech startovat.
Důvod k panice byl zcela oprávněný. Navzdory ujišťování úředníků a upřímné snaze zátoku vyčistit oznámili v polovině června brazilští a američtí biologové nálezy tzv. superbakterií. Ty jsou odolné vůči léčbě antibiotiky, a jejich účinky tak mohou být smrtelné. Do zátoky je zanáší především odpadní systém z nemocnic a domovů, jímž splašky proudí do moře bez jakéhokoliv čištění a úprav. Co přesně bude nález znamenat pro pořádání disciplín vodních sportů, nebylo v době naší uzávěrky zřejmé.
Na poslední chvíli
Značné obavy panovaly také ohledně toho, zda Brazilci stihnou dokončit olympijskou infrastrukturu včas. Podobnou situaci už země zažila před dvěma lety, kdy se tam konalo fotbalové mistrovství světa. Do poslední chvíle tehdy nebylo jisté, jestli pořadatelé zvládnou všechno připravit. V případě olympiády navíc pesimistické předtuchy potvrzovala i čísla: Ještě loni v květnu hlásila agentura Reuters, že zatím vzniklo pouze 10 % ze všech 56 olympijských konstrukcí a projektů. Pro srovnání – ve stejné fázi příprav na hry v Londýně v roce 2012 měli Britové hotových 80 %.
TIP: Mořská vlna smetla část cyklostezky v brazilském Riu
Zdá se však, že mezitím organizátoři neuvěřitelně zrychlili: Již loni v srpnu starosta Ria Eduardo Paes oznámil, že budou veškerá olympijská sportoviště dokončena včas. A skutečně se podařilo, což mnozí považují za malý zázrak…
Šetřit, kde se dá
Zpoždění se přičítá na vrub mimo jiné brazilské hospodářské krizi, kterou ekonomové označují za nejhorší od 30. let minulého století. Když před sedmi roky získalo Rio status olympijského města, byla země ještě na vzestupu, od té doby však její hrubý domácí produkt klesl o celou třetinu. Dnes se tamní roční inflace pohybuje okolo 10 % a stát už třetí rok neplatí své zahraniční dluhy.
Státní výdaje – včetně těch na olympiádu – se tak všemožně omezují a organizátoři měli za cíl ušetřit až 520 milionů dolarů (12,5 miliardy korun) z původního rozpočtu ve výši asi 1,9 miliardy dolarů (45,6 miliardy korun). Navrhované škrty se týkaly například nákladů na jídlo a cestování pro olympijské úředníky, a v jednu chvíli dokonce Brazilci zvažovali zpoplatnění klimatizace v pokojích samotných sportovců. Olympiáda nepochybně přispěje ke zlepšení brazilské infrastruktury – ovšem jak se zdá, ani veškeré zisky pramenící ze zvýšeného cestovního ruchu zemi před ekonomickou recesí nezachrání.
Země bez prezidentky
Situaci nevylepšily ani četné politické skandály, jež zasáhly vládu, včetně dnes již bývalé prezidentky Dilmy Rousseffové. Ta sice v nedávných volbách svůj post obhájila, vzápětí však vypluly na povrch detaily z vyšetřování podezřelých toků peněz ve státní ropné společnosti Petrobras. Vznesená obvinění zahrnují především provize pro politiky za zprostředkování obchodu, určování cen a úplatkářství. Aféra se přitom dotkla i samotných her: Figurovalo v ní totiž také několik hlavních brazilských stavebních firem zajišťujících většinu olympijských projektů.
Následovaly masivní protesty v ulicích, načež začal parlament projednávat odvolání prezidentky z funkce. Paradoxně se však víc než polovina poslanců, kteří hlasovali pro její odstoupení, sama zapletla do dalších korupčních skandálů. Výsledky voleb byly anulovány a Rousseffová na půl roku o prezidentské pravomoci přišla. Nyní parlament řeší, zda ji zbaví funkce definitivně.
Hry v blízkosti slumů
Ruku v ruce s ekonomickým pádem se ve městě samozřejmě rozmáhá i kriminalita, která představovala vážnou překážku už při nedávném fotbalovém šampionátu. Policie již několik let před jeho zahájením spustila speciální program tzv. pacifikace. Policejní jednotky pronikly do největších chudinských slumů, které do té doby zůstávaly zcela mimo státní kontrolu a v nichž bujely únosy i obchod s drogami. Kritici ale tvrdí, že speciální jednotka BOPE (obdoba české jednotky URNA, ovšem s těžkými zbraněmi a obrněnou technikou) napáchala během svých zásahů víc zločinů než samotní kriminálníci. Brazilská policie přesto považuje projekt za úspěšný a za pravdu jí dávají i statistiky, podle nichž počet vražd ve „zpacifikovaných“ oblastech klesl zhruba o polovinu.
Každopádně právě obří slumy, kde žijí miliony obyvatel Ria, představují pro neznalé turisty největší hrozbu. Očekávat lze hlavně loupežná přepadení či „tradiční“ únosy k nejbližšímu bankomatu, kde musí oběť s pistolí u hlavy vybrat celé své konto. Brazilská policie má však údajně situaci pevně pod kontrolou: Na stadionech i v obytných komplexech hodlá nasadit na 65 tisíc příslušníků, přičemž dalších 15 tisíc mužů zákona bude k dispozici operativně.
Ve světle nedávných událostí pak nelze vyloučit ani teroristický útok, nicméně pořadatelé jsou prý připraveni na vše. Jak se vyjádřil bezpečnostní šéf organizačního týmu José Mariano Beltrame: „Terorismus jsme vždy brali jako prioritu, naše infrastruktura je velmi silná.“