Řídit stát jako firmu: Středověké Benátky byly státem s přísně centrálním řízením

Vládcem středověkého obchodu se staly Benátky – městský stát, jemuž vévodili obchodníci. Vše, co republika činila, skutečně podřizovala obchodním zájmům. Dokonce i války vedla nikoliv pro čest či území, nýbrž pro finanční zisk. Vláda obchodníků však vůbec neznamenala svobodu podnikání. Benátští patricijové záhy vytvořili jakýsi státní kapitalismus. Tamní systém neumožňoval soukromým osobám volně obchodovat, pouze lidem dovoloval financovat státní podnikání a rozdělovat si podíl na zisku. 

Město se členilo do zón pro jednotlivá řemesla a obchodníci v benátském senátu přidělovali produkci na základě kvót. Obchodní flotila republiky čítala 3 300 lodí, ale všechny byly ve vlastnictví státu, který je pronajímal na určité trasy. Úřady také rozhodovaly, jaké zboží plavidlo poveze, kudy popluje a kdy vyrazí.

Monopol s požehnáním

Svého obchodního úspěchu dosáhly Benátky vytvořením trhu, kde místo zákazníka rozhodoval stát – přesněji úředníci, kteří určovali nejen ceny, ale i veškerou hospodářskou aktivitu. Vláda obchodníků se pokusila všem kupcům v čele republiky zajistit stejné ekonomické podmínky, riziko i výnos. Neúspěch museli zaplatit drobní řemeslníci a obchodníci, kteří se nemohli podílet na dálkovém obchodě. Když v roce 1356 benátští maloobchodníci protestovali proti monopolu rodiny Cornerů na dovoz vlny, cukru a soli z Kypru, nedosáhli ničeho – kromě toho, že jim stát začal regulovat ceny drobného zboží, o něž se do té doby nezajímal. 

Ani kupci samotní si však nemohli příliš „vyskakovat“. Směli si svobodně vybrat jen to, v jakém oboru budou podnikat. Všechno ostatní předepsal stát: počínaje druhem zboží, jeho původem a místem k prodeji, konče lhůtami, dodavateli či kvalitou.

Podivně efektivní systém

V republice neexistoval rozdíl mezi státem a obchodem, což vedlo ke vzniku unikátního systému „ekonomického nacionalismu“. Benátský obchodník byl spíš státní úředník, který profitoval z toho, že republika díky silnému loďstvu ovládala pohyb zboží ve Středomoří. V přístavech směly kotvit pouze benátské lodě a produkty cizinců se mohly prodávat jen jako doplněk artiklů dovezených státem. 

TIP: Přeslavné zrození konzumu: Před 150 lety byl otevřen první obchodní dům

V uzavřené středověké ekonomice byl však systém mimořádně efektivní. Na svém vrcholu, počátkem 16. století, představovaly Benátky centrum evropské produkce se 180 tisíci pracujícími. Poměry změnily teprve nizozemské, francouzské a anglické trhy, jež začaly fungovat s mnohem méně striktními regulemi. Přerod se završil vznikem mezinárodního obchodu a importu zboží z Asie a z Ameriky. Benátská zkostnatělost se nedokázala otevření světového obchodu přizpůsobit a pružně měnit výrobu a dovoz v souladu s poptávkou. Místo aby kupecká republika uvolnila pravidla, ztratila své ekonomické postavení po prvním náporu konkurence.