Reykjaneský hřbet na Islandu se po 800 letech klidu probudil

I když je Island vyhlášeným rájem sopek, tamní poloostrov Reykjanes byl dlouhou ušetřen vulkanických erupcí. Teď ale idylka skončila

18.01.2024 - Stanislav Mihulka



Malebný ostrov Island leží na riftové zóně, kde se stýkají dvě litosférické desky a vytvářejí severní část středoatlantského hřbetu. Není proto divu, že tato část světa patří k vulkanicky nejaktivnějším oblastem planety. Od konce nejmladší doby ledové, tedy zhruba za posledních 10 tisíc let, došlo na Islandu k více než dvěma tisícovkám sopečných erupcí. 

Poloostrov Reykjanes, který se nachází na jihozápadě Islandu, patřil zhruba po dobu osmi století k pověstným oázám klidu. Nikoho by tedy nemělo překvapit, že právě na tomto poloostrově či v jeho těsné blízkosti žije většina obyvatel Islandu, především v metropoli Reykjavík. Mimo jiné se zde nachází i strategicky významné letiště a letecká základna Keflavík.

Klid skončil

Podle odborníků ale 800 let klidu na Reykjaneském hřbetu právě skončilo. Během méně než tří let zde došlo k pěti podstatným vulkanickým erupcím. Předposlední z nich se odehrála v polovině loňského prosince ve vulkanické oblasti Sundhnúkur, severně od přístavu Grindavík a jen 42 kilometrů od Reykjavíku, kde byly viditelné fontány lávy stříkající do výšky až 100 metrů z vulkanické trhliny. 

V následujících dnech se aktivita trhliny utlumila, přestávka ale netrvala dlouho. V neděli 14. ledna 2024 se u Grindavíku otevřela druhá trhlina a za pár hodin třetí, která se bohužel objevila prakticky ve městě, uvnitř ochranných bariér, které měly zadržet lávu mimo město. Láva z této třetí trhliny již pohltila tři obytné domy a jeden člověk je pohřešovaný. Grindavík je naštěstí téměř prázdný. Mnoho lidí se evakuovalo už v prosinci.

TIP: Hrozí sopečné erupce? Island se otřásl rojem 20 tisíc zemětřesení

Po osmi staletích relativního klidu a značného utlumení povrchové vulkanické aktivity jsme očividně vstoupili do nové epizody oddělování tektonických desek. Může to trvat několik let, možná i několik desetiletí,zhodnotil neradostné vyhlídky Islandu pro agenturu AFP francouzský vulkanolog Patrick Allard z Pařížského institutu pro fyziku Země. Obě poslední erupce u Grindavíku nedoprovázely téměř žádné otřesy, což je podle Allarda signálem, že magma je těsně pod povrchem, připravené k dalším erupcím. Alespoň trochu dobrou zprávou je, že množství vyvržené lávy, by nemělo být enormní.


Další články v sekci