„Recyklace“ igelitek v divočině: Plastové skládačky dominantních dravců
Nejen lidé, ale i zvířata začínají přítomnost plastů v přírodě brát jako samozřejmost a snaží se je rozumně zakomponovat do svého života. Například luňák hnědý se rozhodl využít kousků plastových tašek pro stavbu hnízda
Plasty nejsou pro luňáky hnědé (Milvus migrans) ledajakým stavebním materiálem. Bílá barva plastových útržků má jednoznačný účel: zastrašit každého, kdo by dostal zálusk vyplenit hnízdo či zabrat střežené teritorium. Že tato taktika skutečně funguje, dokázala vědecká studie ekologa Fabrizia Sergia z biologické stanice španělského národního parku Doñana. Vyplývá z ní, že plastová hnízda si staví pouze silnější jedinci, kteří tak dávají najevo svou odhodlanost tvrdě bojovat.
TIP: Nebojácný lesní duch aneb Puštík bělavý - „neviditelná“ sova
Slabší luňáci se riziku boje o teritorium žádnými okázalými stavbami raději nevystavují. Sledování 127 hnízd ukázalo, že plasty se nacházejí v hnízdech luňáků, kteří jsou na vrcholu svých fyzických sil, tedy ve věku 7 až 12 let. Čím nápadnější a větší bylo použití plastů v hnízdě, tím také stoupala pravděpodobnost, že pár odchová za jednu sezónu místo obvyklého jednoho mláděte dva až tři potomky. Mimo to se do hnízda odvážilo proniknout menší množství vetřelců. Bílá barva byla pro tuňáky jasnou volbou. Zelené či průsvitné kousky, které jim vědci v jednom z experimentů nabídli, je nezaujaly, protože by v přírodním prostředí nebyly tolik vidět.
