Proč nekojí otcové? Může jít o evoluční strategii, která brání šíření mikrobů
Ačkoliv existuje pár výjimek, kojení mláďat se všeobecně považuje za doménu matek. Vědci nyní přišli s novou hypotézou, proč se vlastně samčí kojení u savců víc nerozšířilo.
V 70. letech 20. století evoluční teoretici předpokládali, že samci savců nekojí, protože nejistota otcovství omezuje jejich snahu investovat do péče o potomstvo velké prostředky. Britští vědci nedávno přišli s teorií, že by kojení pouze matkou mohlo představovat evoluční strategii, s cílem omezit šíření škodlivých mikrobů.
Zásah evoluce
U většiny savců dostali i samci do vínku mléčnou tkáň a bradavky, takže mají rovněž potenciál kojit. U některých kaloňů dokonce víme, že v přirozených podmínkách nekojí vždy jen matky, ale také otcové. Proč se tedy stejná strategie neuplatňuje u většího počtu druhů? Samčí kojení evoluce zjevně potlačila: Laktaci spouštějí hormony jako prolaktin, jež jsou u samců obecně omezeny.
Jenže studie způsobu života drobné jihoamerické opice mirikiny Azarovy (Aotus azarae) přiměla vědce výše nastíněnou hypotézu ze 70. let zpochybnit. Samci zmíněného druhu totiž přebírají prakticky všechny role tradičně spojené s matkami: S mláďaty tráví 80–90 % času a samicím je předávají pouze na kojení. Přesto ani oni svým potomkům mléko neposkytují.
Riziko přenosu
Skutečný důvod by tak podle odborníků mohl souviset s mikrobiomem. Krmení novorozenců mateřským mlékem umožňuje přenos rodičovského mikrobiomu na potomka, což hraje klíčovou roli při utváření střevního prostředí. Pomáhá se tím rozvíjet imunitní systém kojence, ale vzniká také riziko kontaktu se škodlivými mikroby.
Matematický model ukázal, že pokud se na výživě podílejí oba rodiče, pravděpodobnost přenosu škodlivých mikrobů a jejich prosazení v populaci se v podstatě zdvojnásobí. Uvedené přitom převažuje nad výhodami, jež by mohla znamenat další výživa. Kojení matkou navíc dává smysl, jelikož v důsledku březosti a porodu předává svůj mikrobiom potomkovi tak jako tak.
Laktace jako porucha
U samců se může laktace spustit v důsledku působení fytohormonů či hormonů, například při léčbě. Velký vliv mají také onemocnění jako rakovina hypofýzy nebo cirhóza jater, kdy poškozené orgány nezvládají metabolizovat pohlavní hormony.