První publikované použití slova „hello“ (též „hallo“, „hullo“, „halloo“ či „holo“), česky „haló“, se podle Oxfordského slovníku datuje do roku 1827. Tehdy ovšem ještě nepředstavovalo pozdrav, ale mělo spíš sloužit k upoutání pozornosti („Haló, vy!“) nebo vyjadřovat překvapení („Haló, copak tady máme?“). V Anglii výraz tradičně zazníval také při honech a štvanicích.
TIP: Oukej! Kde se vzal tento celosvětově užívaný termín souhlasu?
Pozdrav se z dnes již globálně rozšířeného „hello“ stal s příchodem telefonu, nicméně nesmrtelnost mu paradoxně zajistil vynálezce konkurenčního fonografu Thomas Edison. Do svého zařízení k nahrávání a reprodukci hlasu totiž prý roku 1877 jako vůbec první slovo zakřičel právě „haló“. Jeho rival a otec telefonu Alexander Graham Bell shledával vhodnějším výraz „ahoj“ („ahoy“), který existoval nejméně o sto let déle a vzešel z holandského námořního pozdravu „hoi“.
Bell jej propagoval až do konce života, přesto Edisonův návrh nakonec převládl – i proto, že se objevoval v mnoha dobových návodech na použití telefonu.
