Proč byli prehistoričtí živočichové mnohem větší než ti současní?
Ani ti největší obři současné živočišné říše nejsou svou velikostí schopni konkurovat svým prehistorickým příbuzným. V čem tkví tajemství dávných obrů?
Plejtvák obrovský, největší známý žijící živočich, dorůstá úctyhodných 24 metrů a až 150 tun. Přesto se ve srovnání s mnoha pravěkými tvory jedná o drobečka. A zatímco současný kytovec se neobejde bez nadnášení mořskou vodou, před desítkami milionů let existovala násobně mohutnější zvířata, jež se bez potíží pohybovala po suché zemi: Největší dosud objevená dinosauří kostra naznačuje, že dlouhokrký jihoamerický Patagotitan mayorum mohl měřit bezmála 40 metrů.
Paleontologové předpokládají, že k takovým rozměrům pomohlo veleještěrům hned několik faktorů – zejména vyšší obsah kyslíku v tehdejší atmosféře, který se podle nedávné studie v poměrně krátkém časovém rozmezí zvýšil z 15 % na 19 %. Dlouhý krk navíc sauropodům dovolil efektivněji získávat potravu, jelikož tak pokryli rozsáhlejší zdroje, a u létajících druhů zas hrály roli duté kosti.
TIP: Obři mezi zvířaty: Kdo jsou největší tvorové současnosti
V roce 2012 provedli vědci z Amerického přírodovědného muzea rozsáhlou analýzu fosilií různých dinosaurů a dospěli k závěru, že se někteří z nich včetně zmíněných sauropodů skutečně postupně zvětšovali. Nepřímo se tak potvrdilo tzv. Copeovo pravidlo, nesoucí jméno proslulého paleontologa Edwarda Copea, podle nějž existuje v evolučních liniích tendence k narůstání tělesných rozměrů v průběhu času.
