Překvapivým hitem udržitelného zemědělství by se mohl stát chov hadů

Řada konvenčních chovů hospodářských zvířat dnes nesplňuje kritéria udržitelnosti a nese s sebou nezanedbatelnou zátěž pro životní prostředí. Odborníci se proto začínají poohlížet po nových zdrojích potravin s menšími negativními dopady. 

Podle nové studie vedené vědci z Macquarie University v Austrálii by jedním z takových nových zdrojů potravy mohli být hadi, konkrétně krajty tmavé (Python bivittatus) a krajty mřížkované (Python reticulatus). Podrobnosti o možném hospodářském využití hadů nedávno zveřejnil odborný časopis Scientific Reports.

Hadi jako superpotravina

„V Asii už delší dobu existují velké farmy s krajtami. Zemědělský mainstream jim ale zatím nevěnoval větší pozornost,“ vysvětluje Dan Natusch z Macquarieho univerzity. „Hadi potřebují k životu jen velmi málo vody. Vystačí si i rosou, která se jim sráží na šupinách a nejsou nároční ani pokud jde o potravu. Mohou se živit hlodavci a dalšími škůdci pěstovaných plodin.“ 

Podle vědců nejsou hadi ve stravě příliš vybíraví. Bez potíží stráví sóju a další rostlinou stravu, pokud je součástí směsi s masem, což dále snižuje náklady na jejich chov. Krajty navíc rostou velmi rychle a již v prvním roce dosahují „jateční“ velikosti. Využít lze přitom zhruba 82 % hmotnosti jejich biomasy. Vedle kvalitního bílého masa s vysokým obsahem bílkovin lze dále zpracovávat i hadí kůži nebo třeba hadí tuk. Přestože to může zejména Středoevropanům znít poněkud zvláštně, hadi na řadě míst světa platili a stále platí za vyhledávanou pochoutku.

Ve srovnání s hospodářskými zvířaty produkují hadi mnohem méně skleníkových plynů a celkově velmi málo odpadu. Studenokrevní plazi mají proti ptákům a savcům i další nezanedbatelnou výhodu – nepotřebují energii ze stravy přeměňovat na tělesné teplo. Jsou tak v přeměně potravy mnohem efektivnější než jakýkoli teplokrevný tvor.