Překvapení v sedimentech: Grónsko má mnohem zelenější historii, než se zdálo

Navzdory probíhajícímu oteplování je Grónsko stále přibližně z 80 procent pokryté Grónským ledovcem. Jde o ohromující masu ledu – s rozlohou okolo 1,7 milionu kilometrů čtverečních jde o druhou největší souvislou zaledněnou plochu planety, hned po Antarktidě. Průměrná výška ledovce v Grónsku je zhruba 1,5 kilometru.

Grónský ledovec budí dojem mimořádné dlouhověkosti – dosavadní odhady odborníků pracovaly se stářím 2,5 milionu let. Tyto představy ale postavil na hlavu nedávný objev „ztracených“ vzorků zmrzlé půdy, vyvrtaných v šedesátých letech v rámci pozoruhodného projektu Camp Century v severozápadním Grónsku.

Velmi teplý interglaciál

Projekt Camp Century byl oficiálním krytím přísně tajné a nakonec neúspěšné studenoválečné operace Project Iceworm, která usilovala o vybudování sítě mobilních odpalovacích zařízení pro jaderné zbraně. Projekt doplatil na nehostinné podmínky a v roce 1966 zkrachoval. Výzkum vzorků získaných v rámci projektu ale odhalil velmi zajímavou minulost Grónska během předposledního interglaciálu.

Tammy Rittenourová z Utažské státní univerzity a její spolupracovníci zjistili, že v teplém období mezi před předposlední a poslední dobou ledovou středního pleistocénu, které známe jako „interglaciál mindel-riss“, „holstein“ nebo také „Marine Isotope Stage 11“, došlo ke značnému tání Grónského ledovce, mnohem většímu než dnes. Pozoruhodný výzkum uveřejnil vědecký časopis Science.

Vše nasvědčuje tomu, že před 424 000 až 374 000 lety došlo k takovému tání Grónského ledovce a dalších ledovců, že se tehdejší hladina světového oceánu zvýšila nejméně o 1,5 metru. Některé modely dokonce naznačují, že hladina se v důsledku tání mohla zvednout až o 6 metrů. Je ironií, že hladina oxidu uhličitého tehdy zřejmě byla zhruba na úrovni předindustriálního věku, takže tento plyn nemohl být sám o sobě příčinou tání. Mechanismus tehdejšího oteplení a tání ledovců tak zůstává nejasný.

TIP: Grónsko se potýká s úbytkem ledu: Na vině je teplé počasí a časté deště

„Zjišťujeme, že ledový příkrov je mnohem citlivější na změny klimatu, než jsme si mysleli,“ říká geovědkyně Tammy Rittenourová. „Je alarmující, že dnešní hladina CO2 je zhruba 1,5krát vyšší, než v době, kdy došlo k tomuto velkému tání. I kdybychom nyní zastavili veškeré aktivity, které produkují skleníkové plyny, stále bychom měli vysokou hladinu CO2 po stovky a možná dokonce po tisíce let. Odlednění bude mít důsledky pro celou zeměkouli a obzvlášť pro pobřežní megaměsta, kde žije velká část světové populace.“ Při úplném odtání Grónského ledovce by hladina světových oceánů stoupla přibližně o sedm metrů. V současnosti přitom obývá oblasti nacházející se méně než pět metrů nad mořem zhruba 420 milionů lidí.