Prehistorické ženy měly paže silnější, než dnešní elitní sportovkyně
Každodenní život prvních zemědělců musel být pro ženy náročný. Měly mnohem větší sílu než dnešní sportovkyně
Výzkum kostí neolitických žen naznačuje, že dnešní dámy by mezi svými předchůdkyněmi nejspíš neobstály. A platí to i pro ženy, které se věnují silovým sportům.
Herkulové a Amazonky
Když britští odborníci porovnali kosti rukou prehistorických žen s dnešními ženami, zjistili, že ženy před tisícovkami lety měly překvapivě pevné kosti a silné ruce. Výzkum se týkal středoevropských žen, které žily až před 7 400 lety v období neolitu. Podle všeho si budeme muset poopravit mínění o roli žen té doby.
Badatelé až doposud porovnávali kosti žen s kostmi mužů. V takovém srovnání ženy vždy vycházely jako slabší. Tím zřejmě došlo k podcenění jejich role v době počátků evropského zemědělství. Zatím není jasné, díky jakým činnostem měly ženy tehdy tak silné paže. Vědci tipují, že to bylo hlavně kvůli mletí zrn obilí, což musela být častá a namáhavá práce.
TIP: Herkulové a Amazonky: Proč už mezi námi nechodí supermani?
Značná tělesná výkonnost našich předků ovšem zdaleka nepředstavovala jen výsledek tvrdých životních podmínek či výcviku. Lidé k ní měli i vrozené předpoklady. Ti, kteří zmíněné vlohy zdědili, byli ve výhodě: snáze přežívali a plodili víc dětí. Predispozice ke zdatnosti se pak šířily celou populací.
V pravěku a starověku o přežití často rozhodovala fyzická zdatnost, a podobné varianty genů proto představovaly výhodu, tudíž byly zřejmě v lidské populaci mnohem rozšířenější než dnes. Když pak význam tělesné výkonnosti upadal, důležitost zmíněných vloh klesala a pomalu se z genofondu vytrácely.
