Pravěká žvýkačka odhalila zajímavé detaily o životě lidí před 10 tisíci lety

Zhruba před 9 700 lety tábořila skupina mezolitických lovců a sběračů na skandinávském pobřeží, severně od dnešního Göteborgu ve Švédsku. Lovili tam, rybařili a obstarávali si obživu i zábavu, která byla tehdy nejspíš stejně důležitá jako dnes. Součástí této skupiny byli i dospívající, kteří žvýkali březovou pryskyřici. Archeologové tuto pravěkou žvýkačku před časem nalezli na lokalitě Huseby Klev a vyčetli z ní spoustu zajímavých informací.

V předešlém výzkumu se vědcům podařilo z nalezené žvýkačky získat DNA tehdejších lidí. Tentokrát se tým, který vedl Emrah Kırdök z turecké Univerzity v Mersinu, zaměřil na DNA dalších organismů, které vědci ve žvýkačce dokázali identifikovat. Jde o DNA bakterií z ústní dutiny lovců, a také DNA rostlin a živočichů, s nimiž byli žvýkající ve styku. Výsledky zajímavého výzkumu zveřejnil odborný časopis Scientific Reports.

Žvýkačka plná DNA

Ukázalo se, že zmínění teenageři si na skandinávském pobřeží dopřávali jelení maso, pstruhy a také lískové oříšky, podle všeho nepostradatelnou součást jídelníčků lidí z období mezolitu. Jak zmiňuje portál New Atlas, vědci ve žvýkačce objevili DNA vlka, lišky nebo jmelí. Tyto věci mezolitici nejspíš nejedli, zřejmě ale používali své zuby k opracování materiálů z uvedených zvířat a rostliny.

Vědci objevili rovněž sekvence bakterií, které jsou spojené s důvěrně známými nemocemi chrupu. DNA prozradila, že minimálně jeden z teenagerů trpěl zánětem ozubice, čili periodontitidou, velmi nepříjemným onemocněním z neléčeného zubního kazu. V mezolitu to musel být očistec.

„Tento výzkum nám poskytl unikátní momentku ze života lovců-sběračů na skandinávském pobřeží, relativně krátce po konci nejmladší doby ledové,“ uvádí paleogenetik Anders Götherström ze Stockholmské univerzity. „Je to úžasná příležitost použít jiný zdroj informací o životě tehdejších lidí, než jaké máme obvykle k dispozici.“