Potápka roháč na zásnubách: Divákem při námluvách opeřených akvabel

Potápka roháč (Podiceps cristatus) je velmi zajímavým obyvatelem našich vod. Už několik let se těmto našim největším potápkám věnuji a chodím je pozorovat v okolí Chomutova. Teprve nedávno jsem však měl možnost sledovat jejich fantastický namlouvací rituál.

Výhoda mírné zimy

Samci roháčů ve svém teritoriu nesnesou žádného potencionálního soka, a proto ucházení o samice často předcházejí tvrdé souboje potenciálních nápadníků. Ženichové se pak svým vyvoleným různě dvoří – přinášejí dárky v podobě vodních rostlin, a když se podaří vyhlédnutou krasavici přesvědčit, rovněž jí pomáhají se stavbou hnízda. Ještě nerozhodnutou samici se samec snaží zaujmout tím, že se načepýří podobně jako drop. Napůl roztáhne křídla a k něžnější polovičce se natáčí tak, aby se v jejích očích co nejvíc zvětšil. Dá se říci, že úplně rozkvete.

TIP: Břehule říční - Míst, kde lze tyto okřídlené kopáče spatřit, kvapem ubývá

Tato samčí produkce začíná brzy na jaře, často ještě v době, kdy část vodní hladiny pokrývá ledová slupka. To byl také důvod, proč se mi stále nedařilo pořídit dobré snímky toku. Za několik let sledování jsem měl možnost proniknout do jejich soukromí, naučil jsem se k nim přibližovat a byl jsem svědkem jejich péče o hnízdo i starostlivosti o mláďata. Zásnuby se mi ovšem stále zachytit nedařilo. Teprve v loňském roce se na mne usmálo štěstí, protože díky mírné zimě nebyly vodní hladiny rybníků v březnu zamrzlé. Proto jsem mohl se svým fotovorem vyrazit a pozorovat tak nejen výše popsané naparování samce, ale i další část produkce, kterou lze přirovnat k synchronizovaným tancům akvabel.

Společné tance i starost

Svatební tance roháčů určitě uchvátily každého, kdo je měl možnost pozorovat. Vrcholem je rozdělení páru, kdy se samec i samice rozjedou každý jiným směrem a ve vzdálenosti až dvaceti metrů se současně potopí pod hladinu. Po chvilce se oba vynoří a v zobáku mají nasbírané vodní rostliny. S rostlinami v zobáku a hlavou nataženou těsně nad vodu se pak rozjedou k sobě. Při střetu oba vyskočí, srazí se těly a s nataženými krky se rozeběhnou po vodní hladině.

Romantické taneční představení je znakem rozhodnutí ke společnému životu, který následuje. V průběhu toku si pár staví hnízdo a jako stavební materiál používá vodní rostliny. Hnízdo bývá ukryté v rákosí, ale roháči dokážou zahnízdit i na malých plovoucích ostrůvcích, kde jsou dobře vidět i z velké dálky. V sezení na vejcích se střídají oba rodiče. Při opouštění hnízda pečlivě zakryjí vajíčka rostlinami, aby je skryli před zraky predátorů. Po vylíhnutí mláďat je samice vozí na zádech a zahřívá je tak svým peřím.

Samec se stará o shánění potravy, kterou mladým obětavě přináší. Roháči se živí především rybkami, ale nepohrdnou ani hmyzem. Dospělý jedinec si poradí i s dvaceticentimetrovým okounem, ale mladí mají s příliš velkým soustem problémy. Pokud samec přinese větší rybu, kterou mládě nedokáže spolknout, nabídne jí postupně všem mláďatům. V případě, že žádné z nich neuspěje, postará se o úlovek sám, nebo jej přenechá samici. Jak mláďata dorůstají, opouštějí postupně bezpečí matčiných zad. Někdy se sourozenci rozdělí a jezdí s oběma rodiči zároveň. Koncem léta ztrácejí mláďata černobílé pruhování a o několik dalších měsíců později se populace rozdělí. Část se na zimu přestěhuje k Baltskému a Severnímu moři, část zůstává u nás na nezamrzajících tocích.

Rodný list potápky roháče (Podiceps cristatus)

Řád: Potápky (Podicipediformes)
Čeleď: Potápky (Podicipedidae)
Velikost: Délka 46–51 cm, rozpětí křídel 59–73 cm. Hmotnost 800–1 300 g.
Prostředí: V ČR hnízdí na celém území do cca 600 m. n. m.
Hnízdění: Hnízdí na stojatých vodách, obvykle jednou ročně. Hnízdo může být volně plovoucí na hladině, nebo v mělké vodě mezi vodními rostlinami. Od dubna snáší 2–6 vajec, na kterých sedí oba rodiče 25–29 dní. Za vhodných podmínek může tvořit malé kolonie.
Potrava: Potrava - hlavně drobné ryby, hmyz, ale i žáby, měkkýši a další bezobratlí.
Průměrný věk: Pravděpodobně kolem osmi let.
Početnost na území ČR: U nás pravděpodobně kolem 4 000 párů. Druh je v Červené knize ČR zařazen do kategorie VU – zranitelný druh. Naše populace jsou tažné, zimují v jižní Evropě. U nás přezimuje na nezamrzajících tocích 400–900 ptáků ze severnějších populací.
Rozšíření: Po celé Evropě mimo větší části Skandinávie, v Asii mimo severu a horských oblastí.