Poslední měsíce válečného pekla: Konec třetí říše 1945 (3)

Ne všude se však němečtí vojáci vzdávali snadno. Spojenci museli podstoupit stovky šarvátek, místy narazili na urputný odpor, který si vyžádal zbytečné oběti jen pár dnů před koncem války. Například když 12. dubna vjely do městečka Boxberg na severu Bádenska-Württemberska tanky americké 12. obrněné divize, narazily nejprve jen na pár odstřelovačů.

Fanatici a bílé vlajky

V centru městečka se však na ně snesla palba z pancéřových pěstí a ručních zbraní. V domech se totiž ukrýval prapor důstojnických kadetů. Američané se rychle stáhli. „Pak jsme na město spustili palbu z tanků a děl a srovnali ho se zemí,“ vzpomínal plukovník Richard Gordon. Obyvatelé často prosili vojáky obou stran, aby jejich město ušetřili – když vyvěsili bílé vlajky, nemuseli se od Spojenců ničeho obávat. Naopak pokud měli tu smůlu, že jejich obec bránili fanatičtí SS nebo Hitlerjugend, následovalo obvykle úplné zničení města s vysokými oběťmi na životech obyvatel.

V týlu Spojenců měli útočit na nepřítele příslušníci podzemní organizace Werwolf (vznikla už na podzim 1944), přičemž kromě nepřátelských vojáků se jejími oběťmi stávali také starostové měst, dosazení okupační správou, nebo občané, kteří vyvěšovali bílé vlajky. Do prvního dubna překročilo Rýn přes 40 spojeneckých divizí a téhož dne začalo vysílat Rádio Werwolf, jehož tirády o vlčích zubech kousajících nepřátele předcházela příznačná úvodní znělka – vytí vlka. 

Vzdejte se, nic se vám nestane 

Ve snaze vyvolat ve vojácích fanatismus v boji proti postupujícím Spojencům chtěl Hitler bezprostředně po ničivém náletu na Drážďany vypovědět ženevské úmluvy a jako odplatu za desetitisíce obětí útoku na saskou metropoli popravovat britské a americké válečné zajatce. Doufal, že tak vyprovokuje západní Spojence k zabíjení německých zajatců, což vyvolá u německých jednotek bojujících na západě fanatický boj do posledního muže. Jodl, Keitel a Dönitz mu to však naštěstí rozmluvili. K pokusu vybudit také civilní obyvatelstvo k odporu nechal Goebbels rozšiřovat zprávy, že po frontových amerických oddílech, které se podle šuškandy chovaly k civilistům celkem slušně, přijdou týlové jednotky dopouštějící se zvěrstev.

Nejoddanější občané dokonce psali na ministerstvo propagandy návrhy na shozy letáků vyzývajících spojenecké vojáky, aby dál nebojovali za „židovskou plutokracii“. Není překvapující, že podobný nápad měli i Spojenci, a také ho úspěšně zrealizovali, když shazovali v německém týlu vysoce kvalitně provedené letáky, připomínající grafickým zpracováním cenný papír, s prohlášením v němčině a angličtině, zaručujícím, že německým vojákům, kteří budou mít u sebe tento dokument, se dostane slušného zacházení, jídla a lékařské péče. Podepsán vrchní velitel spojeneckých expedičních sil Dwight Eisenhower. Mávajíce tímto papírem přicházely ke spojeneckým vojákům s rukama nad hlavou desetitisíce Němců.

Rozhádaní spojenci?

K dokola omílaným řečem o zázračných zbraních přibyla další „naděje“ – na rozkol mezi Spojenými státy a Velkou Británií na jedné straně a Sovětským svazem na druhé. Ministr zbrojní výroby Albert Speer si dobře uvědomoval, že německý průmysl se do několika týdnů zhroutí, ale přesto Hitlerovi navrhl, aby do Říše stáhl divize z Itálie a Norska a vyztužil jimi obranu na Odře a Rýnu.

TIP: Adolf Hitler: Zanechte po sobě spálenou zem!

„Budeme-li se na současné frontě několik týdnů houževnatě držet, může nám to získat u nepřítele respekt a snad příznivě rozhodnout o konci války,“ tvrdil podlézavě ministr. Hitler pak vydal rozkaz o „spálené zemi“ – veškerá infrastruktura či průmyslová zařízení, která by mohl využít nepřítel, měla být před ústupem zničena. Což poněkud kolidovalo s proklamovaným odhodláním držet frontu do posledního muže. Speer navíc za Hitlerovými zády tento rozkaz sabotoval a v Porúří nabádal místní velitele, aby jej ignorovali.

Dokončení: Poslední měsíce válečného pekla: Konec třetí říše 1945 (4) (vychází ve čtvrtek 2. července)