Porucha jako výhoda: Dyslektici mají lépe vyvinutou prostorovou představivost
Naučit se číst, psát a počítat je pro některé děti obtížnější než pro jiné. Život s dyslexií, dysgrafií a dalšími poruchami učení však nemusí znamenat jen komplikace. Podařilo se například prokázat, že dyslektici díky svému hendikepu častěji vynikají v jiných oblastech
Vývojová porucha čtení neboli dyslexie je dnes diagnostikována vůbec nejčastěji. Podle statistik postihuje až 2 % dětí, lehčí forma se ovšem může dle některých zdrojů objevit až u pětiny populace. Negativní vztah k literatuře a nemotorné luštění písmenek nicméně automaticky neznamenají nižší inteligenci a podle četných studií mají naopak dyslektici v lecčems výhodu. Jejich mozek totiž funguje trochu odlišným způsobem než u ostatních, takže kupříkladu o problémech uvažují komplexně, nikoliv krok po kroku.
Podle odborníků jde o důvod, proč mnozí z nich nakonec uspějí coby podnikatelé a inovátoři. Ve srovnání s běžnou populací mívají daleko lépe vyvinutou prostorovou představivost, což jim pomáhá nejen při skládání puzzle: V dospělosti se tak řada z nich prosadí v oborech jako technologické inženýrství, design či architektura. Ostatně se stejnou poruchou se údajně potýkal i Leonardo da Vinci, Hans Christian Andersen nebo Albert Einstein. Bohatá fantazie zkrátka otevírá dveře do světa, kde jsou neotřelé nápady a kreativní uvažování potřeba.
Čas na nový pohled
Dle nedávné studie vědců z University of Cambridge mohla dokonce dyslexie v minulosti znamenat evoluční výhodu. Lidský mozek je zvyklý nakládat se dvěma druhy informací: s již známými a s novými. Jedinci, kteří se naučili lépe zpracovávat druhé zmíněné, snáz dosáhli pokroku a úspěchu – byť na úkor jiné dovednosti, konkrétně četby, což dnes působí markantněji než před staletími.
TIP: Mýty o lidském těle: Čemu (mnozí) lidé skálopevně věří?
Podle vědců přesto musíme na vývojové poruchy přestat nahlížet jako na postižení. „Tolik dyslektiků změnilo svět vědy, kultury či byznysu. Je čas začít se soustředit na přednosti dyslexie, nikoliv na její stinné stránky,“ domnívá se školní psycholožka Amy Rollová.
