Poodhalené tajemství mechorostů: Půvab omšelé krásy

Jestliže o někom řekneme, že je omšelý, asi se nebude cítit polichocen. Původní význam slova omšelý přitom znamená „mechem porostlý“ a mechy, či přesněji řečeno mechorosty, jsou docela zajímavé a okouzlující rostliny. Jejich skrytý půvab ale většina lidí nikdy neuvidí a tím pádem ani neocení.

Bohatství drobného světa

Zatímco byliny dorůstají většinou velikosti několika decimetrů a dřeviny až desítek metrů, velikost mechorostů měříme v milimetrech nebo centimetrech. Na první pohled jsou téměř všechny zelené a vypadají jeden jako druhý. Ale je to jen zdání. Jejich proměnlivost je ve skutečnosti ohromná.

Na celém světě zřejmě roste více než 20 000 druhů mechorostů. Jen malý zlomek z tohoto množství, asi 860 druhů, můžeme najít i v České republice. Jejich určování není vůbec jednoduché a často se při něm neobejdete bez mikroskopu. Ve školních učebnicích se mechorosty obvykle dělí na hlevíky, játrovky a mechy. Rostou na loukách, polích, v lesích, sadech, na vyprahlých stepích i pod vodou, mezi dlaždičkami chodníků, na střechách domů a také v korunách stromů, ve studních a jeskyních. Najdete je od nížin až po nejvyšší polohy našich hor. Ale zdaleka ne všechno, co považujeme za „mechy“, mezi ně skutečně patří. Občas k nim nesprávně řadíme povlaky řas, nebo lišejníky, které vlastně ani nejsou rostlinami v pravém smyslu.

Jedny z nejstarších rostlin

Mechorosty se na Zemi objevily již před stovkami milionů let a na rozdíl od plavuní, přesliček, kapradin a cévnatých rostlin zřejmě nikdy nedorůstaly větších rozměrů, než jak je známe dnes. Za dlouhou dobu existence osídlily všechny světadíly a s výjimkou moří a oceánů je můžete najít téměř všude.

Jsou částí přírody ale zároveň životním prostředím pro mnoho dalších skupin organismů. Mechy se podílejí na tvorbě rašeliny a jsou nepřehlédnutelnou složkou horských lesů. V podrostu severské tajgy a v tundře dokonce patří spolu s lišejníky k hlavním složkám těchto ekosystémů.

Tajnosnubné miniatury

Mechorosty jsou velmi malé. Některé mají lupenitou, řasám podobnou stélku, ale většina z nich je členěna na lodyžku, lístky a příchytná vlákna. Jsou to vlastně jakési zmenšeniny kvetoucích rostlin, ovšem s tím rozdílem, že nikdy nekvetou. Patří totiž mezi rostliny výtrusné, dříve se jim říkalo tajnosnubné.

V jisté fázi růstu vytvoří mechové rostlinky více či méně dlouhé štěty s výtrusnicemi. V jejich nitru pak vznikají výtrusy, jimiž se mechorosty rozšiřují. Výtrusy jsou unášeny nejčastěji větrem, méně pak vodou, ale také živočichy včetně člověka. Ano, i my lidé měníme areály druhů mechorostů, aniž bychom si to uvědomovali.

Tajemné i dávno známé

Věda ještě zdaleka nestačila popsat veškerou mnohotvárnost mechorostů. Také jejich význam a role, kterou hrají v přírodě, ještě nejsou příliš známé. V genetice jsou využívány jako modelové rostliny (např. čepenka odstálá – Physcomitrella patens) při studiu vlivu stresových zátěží na fotosyntetické procesy rostlin nebo jako indikátory atmosférického či vodního znečištění.

Málokdo ví, že u rostlin byly třeba pohlavní chromozomy poprvé nalezeny a rozpoznány právě u mechorostů. Naši předkové ovšem mechy používali v mnohem větší míře než my v současnosti. Svědčí o tom třeba archeologické vykopávky odpadních jímek středověkých měst. Ještě dnes mechy často využívají národy žijící v úzkém kontaktu s přírodou. A koneckonců, kdo by neznal naše typické podhorské dřevěnice s mechy nacpanými mezi trámy.

Pootevřená dvířka

Věříme, že vám tento text a fotografie pootevřou dvířka do světa méně známých a neprávem opomíjených rostlin. Poznáte alespoň zlomek „poněkud omšelé krásy“ mechorostů – rostlin, které jsou všude kolem nás. Ty nejvzácnější z nich většinou nikdy nespatříte, ale to nevadí. S poznáváním přírodního bohatství je to podobné, jako když se v cizí zemi učíte nový jazyk.

TIP: Kapradí žijící na stromech – Vzdušný život rostlin, které přežijí i naprosté sucho

Jen pomalu začínáte rozumět tomu, co si lidé kolem říkají. A tak je to i s mechorosty – když poznáme alespoň několik z těch nejběžnějších a nejnápadnějších druhů, pak ty nenápadné zelené povlaky na kůře stromů, na skalách či v lesích dostanou konkrétní jména. Zase o něco více porozumíme naší přírodě. Jinak řečeno – nebudeme už slepí k drobné zeleni, která nás obklopuje u nás doma nebo na opačném konci zeměkoule. Když totiž o něčem více víme, získáme k tomu nějaký vztah a po čase to začneme mít i rádi. A co máme rádi, to nedokážeme už tak snadno ničit.

Všechny zobrazené druhy rostou na území České republiky. Některé jsou skutečně velmi vzácné, jiné jsou naopak běžné.

Jména – cesta do povědomí

Všechny známé, v Česku rostoucí mechorosty mají česká jména, což zdaleka neplatí pro všechny u nás žijící organismy. Nepřekvapí jména jako dvouhrotec, bělomech, měřík, ploník, zkrutek, prutník, omšenka, mechovec nebo rokyt. Některá si ještě možná pamatujete z učebnic přírodopisu.
Další možná vyvolají lehký úsměv – šikoušek, štíhlík, psízubec, chudozubík, mrtník, ždírnice, nalžovka či pařezníček. Řada z uvedených jmen pochází již z poloviny 19. století, jiná naopak vznikla teprve nedávno. A proč se vlastně jména tvoří? No přece proto, abychom ty rostlinky nějak rozlišili, pojmenovali, lépe poznali a ony tak mohly přejít do širšího veřejného povědomí.