Pokání Eleanor: Čarodějnické procesy se nevyhýbaly ani šlechtickým rodinám
Obvinění a usvědčení z čarodějnictví je snad tím posledním, co bychom očekávali v královské rodině. Přesto se několik příslušníků rodů Yorků a Lancasterů dočkalo vyšetřování či souzení za zmíněné „zločiny“. Příběh vévodkyně Eleanor Cobdenové patří k těm nejpozoruhodnějším
Psal se rok 1422, když Humphrey, vévoda z Gloucesteru (bratr anglického krále Jindřicha V.), pojal za manželku hraběnku Jacquelinu Henegavskou. Ta si s sebou přivedla dvorní dámu Eleanor, dceru rytíře z Kentu. Když ovšem v roce 1428 prohlásil papež Humphreyho manželství za nelegitimní, vévoda musel svoji ženu opustit. Fakt, že se vůbec nepokoušel sňatek legalizovat, a naopak se ještě téhož roku oženil s Eleanor, dal podnět k prvním klepům o jeho očarování. Ve skutečnosti se zřejmě jednalo o svatbu z lásky, protože již před ní měli spolu milenci dvě děti.
Kletba pro voskovou figurku
Po smrti Jindřicha V. v roce 1422 se stal Humphrey poručníkem bratrova syna Jindřicha VI. Jeho postavení však oslabovaly spory v regentské radě, spolku mocných šlechticů, kteří měli nedospělého krále zastupovat. Jenže radu ovládli jeho bratranci Beaufortové – a boj o moc byl na světě.
V červnu 1441 šokovala veřejnost následující zpráva: Kanovník Thomas Southwell a astrolog Roger Bolyngbroke byli zatčeni kvůli usilování o královu smrt. Údajně tak činili pomocí magie na příkaz Eleanor z Gloucesteru, k čemuž se také přiznali. Navíc vyšetřovatelé našli v domácnosti vévodkyně jistou Margery Jourdemaynovou, stíhanou toho času za prodej lektvarů. Čtveřice prý měla vyrobit voskovou figurku krále a následně ji proklít (figurka sloužila u soudu jako hmotný důkaz).
Útěk před trestem
Eleanor uprchla po zatčení Margery do Westminsterského opatství, odkud pak odmítala odejít. V srpnu 1441 však obdržela seznam 28 obvinění (k pěti z nich se později přiznala) a po neúspěšném pokusu o útěk nakonec stanula před soudem. Rozsudek zněl jasně: Vévodkyně a její komplicové se dopustili čarodějnictví a ukládali králi o život.
Margery skončila na hranici, Bolyngbroke na šibenici a Southwell v doživotím žaláři. Eleanor vyvázla s nejnižším trestem: Její pokání spočívalo v tom, že musela jít celkem třikrát v černém plášti a se svíčkou v ruce do londýnské katedrály sv. Pavla a zapálit tam svíčku i u oltáře. Poté jí bylo uloženo domácí vězení na hradě Chester v hrabství Cheshire. Pád jejího manžela následoval záhy: Šest let po zmíněném čarodějnickém procesu byl obviněn ze zrady a brzy poté zemřel ve vězení.
