Podle vědců může mít skořice příznivý vliv na paměť a učení

Skořice je populární koření, které lidé znají již tisíce let. Již v prvním století po Kristu ji staří Římané vozili z Číny. Koření s charakteristickou vůní rychle našlo uplatnění především v kuchyni – špetkou skořice lze nahradit běžná sladidla v pokrmech a kromě příjemné vůně dokáže hezky rozehřát a vyvolat pocit „sladkého zaplavení“. Prapříčinou tohoto jevu je chemická sloučenina cinnamaldehyd, obsažená v kůře tropických skořicovníků. Co na tom, že jejím účelem v přírodě je „aromatická“ obrana před okusujícím hmyzem: U lidí spíše apetit podporuje. Skořici můžete tedy v patřičném množství využívat k podpoře trávení a k vytvoření sladké chuťové stopy.

Vedle využití v kuchyni našla skořice i další uplatnění – za pomoci pytlíčků kmínu, hřebíčku, muškátového oříšku a skořice byli odháněni moli a jiný hmyz z domácností. Skořice, hřebíček a sušené růžové lístky zase dávaly hospodyňky do skříní, aby jim směs provoněla prádlo.

Skořice ale má i pozitivní účinky na lidské zdraví. Dřívější studie ukázaly, že látky obsažené ve skořici mají protizánětlivé i protinádorové účinky, působí jako antioxidanty a mohou posilovat imunitní systém. Ani tím ale výčet blahodárných účinků skořice nekončí. Tým íránské Bírdžandské univerzity lékařských věd v nové studii analyzoval předešlé výsledky vědeckých prací, které se zabývaly vlivem skořice na kognitivní funkce mozku. Závěry íránských vědců zveřejnil v polovině ledna odborný časopis Nutritional Neuroscience.

Skořice a mozek

Íránští vědci si vytipovali 2 605 dřívějších studií, které se tématu věnovaly. Z nich pak vybrali 40, které vyhověly přísným kritériím, a detailně se jim věnovali. Drtivá většina (33) z těchto studií se vztahovala k živým organismům, pět představovalo výzkum s buňkami či tkáněmi a ve dvou případech šlo o klinické studie, tedy výzkum s lidskými pacienty.

Výsledky těchto studií v celkovém souhrnu ukazují, že látky obsažené ve skořici, jako je například eugenol, cinnamaldehyd nebo kyselina skořicová, mohou příznivě ovlivňovat kognitivní funkce, paměť i schopnost učení. Výzkum buněčných kultur také potvrdil, že látky ze skořice mají pozitivní vliv na životaschopnost nervových buněk.

TIP: Experimenty potvrzují, že zázvor pomáhá proti autoimunitním chorobám

Íránští badatelé zjistili, že na základě výsledků řady studií by skořice mohla být užitečná pro prevenci problémů s kognitivními funkcemi i pro jejich léčbu, stejně jako pro podporu paměti  a učení. Zároveň ale zdůrazňují, že je nutné vliv skořice ještě ověřit a detailně prostudovat budoucím výzkumem.