Podceňovaný smysl: Vědci začínají rozplétat tajemství velrybího čichu
Nejnovější výzkumy naznačují, že vědci dosud podceňovali schopnosti velryby grónské, o níž se předpokládalo, že má velmi špatný čich
Hans Thewissen ze Severovýchodní lékařské a farmakologické univerzity v Rootstownu navázal na zkušenosti domorodých obyvatel Aljašky, kteří velryby grónské loví a vědí, že oheň založený na pevnině zažene velryby od pobřeží.
Thewissen po důkladném prozkoumání mozku čtyř velryb objevil nervy vedoucí z nozder k mozku, kde se napojují na tzv. čichové bulby, které posílají pachové vjemy dále do mozku.
TIP: Boj o život aneb Zvířecí starosti o spižírnu
U jiných savců velikost bulbů v poměru k mozku zhruba napovídá, jak dobře má živočich vyvinutý čich. Thewissenův tým zjistil, že u velryb tvoří asi 0,13 procent celého mozku. „Podobně je tomu u makaků a paviánů,“ říká Thewissen, „a to jsou zvířata, která mají dobrý čich – rozhodně lepší než člověk.“
Podle Thewissena používají velryby čich k tomu, aby našly kril. Korýši totiž vydávají silný pach, který cítí také ptáci či tuleni. „Dalo by se očekávat, že takoví specialisté na kril jako jsou velryby grónské, budou mít lépe vyvinutý čich než třeba plejtváci, kteří se živí rozmanitější potravou,“ říká Henry Pihlström z univerzity v Helsinkách.
Velryby však nemusí čich používat jen k vyhledávání potravy. Může se jim hodit také při hledání partnera či při útěku před predátorem. Studie pomohla lépe pochopit mozek velryb grónských, který však i nadále zůstává do značné míry záhadou.
